Hrušeň obecná 'Lipcowka' (Pyrus communis 'Lipcowka') je tradiční polská odrůda a jedna z nejranějších hrušek, jaké lze v našich podmínkách pěstovat. Její jméno je odvozeno od polského lipiec, tedy červenec – měsíce, kdy plody v teplých polohách dozrávají a otevírají hruškovou sezónu dlouho před běžnými letními odrůdami.
Strom roste středně bujně a časem vytváří vyšší, kuželovitou, spíše volnější korunu. Do plodnosti vstupuje třetím až čtvrtým rokem po výsadbě a poté plodí spolehlivě.
Plody jsou malé až středně velké; při dobré péči a probírce dosahují hmotnosti kolem sto gramů. Slupka je tenká a křehká, zelená, s červeným líčkem a drobnými lenticelami. Dužnina je křupavá, méně šťavnatá a mírně sladká – chuťově jde o hrušku spíše jednoduchou, jejíž síla je v ranosti a v kuchyňském využití.
Plody dozrávají v červenci, u nás podle polohy až na přelomu července a srpna, a to nerovnoměrně, takže se sklízejí nadvakrát až natřikrát. Jako všechny rané hrušky se prakticky neskladují; sklizeň je třeba rychle spotřebovat nebo zpracovat. Tradičně se z 'Lipcowky' připravují kompoty a zavařeniny, plody se výborně suší.
Odrůda je cizosprašná, násadu zajistí další současně kvetoucí hrušeň v okolí. Stanoviště volí teplé a slunné, půdu úrodnou, propustnou, mírně kyselou. Významnou předností je otužilost: strom dobře snáší mrazivé zimy a málo trpí chorobami včetně strupovitosti, takže se obejde bez pravidelných postřiků.
Vzrůst řídí podnož; na semenáči vyroste vyšší dlouhověký strom, na slabších podnožích menší tvary vhodné do zahrad. Péče zahrnuje výchovný řez v mládí, pozdější prosvětlování, jarní přihnojení kompostem a zálivku mladých stromů. Probírka plůdků v červnu znatelně zvětší zbývající plody.
Výsadba probíhá do prostorné jámy s kompostem, stromek se ukotví ke kůlu a příkmenný kruh se mulčuje. V prvních letech je důležitá zálivka a udržení bezplevelného kruhu kolem kmene; později strom vystačí s vláhou stanoviště. Sklizeň rané odrůdy vyžaduje pozornost: plody se česají těsně před plnou zralostí, jakmile se stopka snadno uvolňuje, protože přezrálé na stromě moučnatí a padají. Kompotují se plody ještě pevné, na sušení se nechávají dozrát úplně.
Pro pěstitele, kteří chtějí první hrušky už v době žní a cení si nenáročnosti a zdraví stromu, je 'Lipcowka' osvědčenou volbou s dlouhou tradicí za východní hranicí.
Odrůda pochází z Polska, kde patří ke starým tradičním hruškám venkovských sadů. Jméno Lipcówka je odvozeno od polského názvu července – lipiec, tedy měsíce, kdy plody dozrávají; česky by se dala volně přeložit jako červencovka. Rané hrušky tohoto typu měly v tradičním hospodářství zvláštní hodnotu: přinášely čerstvé ovoce v době žní, kdy jiné ovoce ještě nebylo, a jejich úroda se ihned zavařovala a sušila do zimních zásob. V polských školkách se odrůda množí dodnes a odtud se rozšířila i k českým pěstitelům.