Hortenzie velkolistá 'Blue Ball' (Hydrangea macrophylla 'Blue Ball') je klasický zástupce kulovitého mopheadového typu velkolistých hortenzií, dlouho pěstovaný a rozšířený zejména ve střední Evropě jako spolehlivá zahradní i nádobová rostlina. Květenství je hutné, kulovité, tvořené hustě nakupenými sterilními květy, listy jsou vejčité, sytě zelené, po okraji zoubkované.
Barva květů je modrá, dosahující v kyselejších půdách sytějších, hlubších odstínů. Kvete od července do září, tedy v hlavní letní až raně podzimní vlně, přičemž jednotlivá květenství dosahují v průměru kolem 20 až 25 centimetrů. Modrá barva u 'Blue Ball' patří k nejstabilnějším ukazatelům kyselosti substrátu mezi běžně dostupnými velkolistými hortenziemi – na neutrálních až alkalických půdách se odstín rychle posouvá k růžové nebo fialové, což lze využít i cíleně, pokud je žádaná jiná barva.
Mrazuvzdornost odpovídá běžnému rozpětí velkolistých hortenzií. Keř samotný zvládá zimy středoevropského klimatu, ale květní pupeny se zakládají na loňském dřevě a citlivěji reagují na pozdní jarní mrazy, které mohou zredukovat nebo zcela zničit letní kvetení. Spolehlivost kvetení tak závisí především na volbě chráněného stanoviště bez prudkých výkyvů teplot.
Stanoviště vyhovuje slunné až polostinné, na plném slunci bez dostatečné vláhy listy i květenství rychle vadnou. Půda má být humusovitá, propustná, trvale vlhká a kysele reagující, pokud je cílem udržet sytě modrou barvu. Objemné kulovité hlávky odčerpávají z půdy značné množství vody, proto vyžadují vyrovnanou vlhkost po celou dobu kvetení.
V zahradě se 'Blue Ball' uplatní jako solitéra i ve skupinových výsadbách, kde vynikne díky hutnému, pravidelně kulovitému tvaru květenství. Díky dlouholeté pěstitelské tradici je odrůda dobře známá a snadno dostupná, což z ní dělá oblíbenou volbu pro zahrady, kde je žádaná klasická, tradiční modrá hortenzie bez potřeby složitějšího vyhledávání méně obvyklých novinkových kultivarů. Řezané květenství se často používá i v suchých vazbách, kde modrá barva při správném sušení vydrží dlouho.
Právě proto, že jde o dlouho zavedený typ a ne o čerstvě registrovanou novošlechtěnou odrůdu, je 'Blue Ball' obvykle levnější a dostupnější než patentované novinky s podobným vzhledem. Zahradníci ji často volí i jako výchozí bod pro srovnání – podle toho, jak se u konkrétní rostliny na daném stanovišti chová barva a velikost květenství, lze odhadnout, jaké podmínky bude vyžadovat i jiná, méně známá velkolistá odrůda vysazená poblíž.
Kulovitý tvar květenství navíc dobře snáší letní přeháňky a vítr, protože hustě nakupené sepaly se vzájemně podpírají, na rozdíl od plochých lacecapových typů, jejichž okrajové plátky se při dešti snáze poškodí. To dělá z 'Blue Ball' odolnou volbu i pro exponovanější části zahrady, kde by jemnější odrůdy vyžadovaly ochranu. Právě tato odolnost v kombinaci s dlouholetou dostupností je hlavním důvodem, proč 'Blue Ball' zůstává v nabídce zahradnictví i v době, kdy trh nabízí desítky novošlechtěných konkurenčních odrůd s podobnou barvou. Pro pěstitele, kterému nejde o konkrétní patentovanou novinku, zůstává tak jednou z nejjistějších sázek na klasickou modrou hortenzii.
Kulovité mopheadové hortenzie prodávané pod jednoduchými barevnými názvy jako 'Blue Ball' patří k nejstarší a nejrozšířenější skupině velkolistých hortenzií v evropské zahradní kultuře – na rozdíl od moderních patentovaných novošlechtění nesou název odkazující přímo na tvar a barvu květenství, nikoli na konkrétní šlechtitelský příběh. Modrá barva těchto hortenzií je jedním z nejznámějších příkladů vlivu půdní chemie na vzhled rostliny: sytost modrého pigmentu závisí na dostupnosti hliníku v půdě, který se do rostliny lépe vstřebává v kyselém prostředí, zatímco v neutrální až alkalické půdě zůstává vázaný a méně dostupný, takže se barva posouvá k růžové.