Hortenzie latnatá 'Kyushu' (Hydrangea paniculata 'Kyushu') se v této podobě pěstuje jako stromek: rovný kmínek a nad ním koruna z letošních výhonů, takže kvetoucí rostlina působí jako malý strom. Volně rostoucí keř této odrůdy dorůstá 2 až 3 m; na kmínku je velikost koruny věcí řezu.
Kmínek dává prostor pod korunou. Čím vyšší kmínek, tím víc světla a místa zůstane pro podsadbu. Dá se podsadit nízkými trvalkami, travinami nebo půdopokryvnými rostlinami, které by pod keřem neměly světlo. Několik kusů v řadě podél příjezdové cesty nebo chodníku vytvoří kvetoucí alejku, jediný kus zase dominantu v trávníku či uprostřed záhonu. Na vyšším kmínku se koruna dostane i nad nízký plot.
Jde o výběr z planých rostlin japonského ostrova Kjúšú. Kuželovité laty jsou lehké, s krajkovým lemem velkých sterilních květů a se středem z drobných plodných kvítků, jež mají nektar a lákají opylovače. Rozkvétají v červenci krémově, vydrží do září a nakonec zrůžovějí. Mezi latnatými hortenziemi patří k těm, jejichž květy voní. Pevné tmavé výhony nesou laty zpříma a lesklé tmavě zelené listy s pilovitým okrajem udržují korunu pohlednou i mimo kvetení.
Do koruny na kmínku se vítr opírá silněji než do keře. Kůl proto zůstává u rostliny tak dlouho, dokud kmen nezesílí, a úvazky se dávají alespoň dva. Každé jaro se povolí, aby se nezařezávaly do kůry. Výmladky z kmene a z kořenů se odstraňují průběžně celé léto.
Kvetení zajišťují letošní výhony. Na konci zimy se loňské přírůstky koruny zkrátí, podle požadované velikosti o polovinu i víc; silnější řez dá méně, ale mohutnějších lat. Zimní mráz květní pupeny nepoškodí, protože vznikají až na jaře, a odrůda sama je mrazuvzdorná v celé České republice.
Kořeny chtějí propustnou, humózní půdu, která nevysychá, a nesnesou trvalé zamokření. Nejvíce lat se objeví na slunném místě, v polostínu zůstane list lesklejší. Odkvetlé laty mohou zůstat na koruně do jara a v zimě jí dávají jemnou kresbu.