Hortenzie latnatá 'Fraise Melba' (Hydrangea paniculata 'Fraise Melba') je vzrůstný opadavý keř registrovaný pod označením 'Renba', který dorůstá až dvou metrů výšky při šířce kolem půldruhého metru. Pochází z francouzské školky Renault v Gorronu a patří k jejím nejrozšířenějším odrůdám. Habitus je vzpřímený a hustě větvený, výhony jsou nápadně silné a pevné – právě tato vlastnost byla hlavním cílem šlechtění. Listy jsou vejčité, tmavě zelené, s pilovitým okrajem; na podzim se u řady rostlin zbarvují do purpurových tónů, které prodlužují okrasnou hodnotu keře i po odkvětu.
Květenství patří k největším mezi latnatými hortenziemi. Husté kuželovité laty měří dvacet až pětadvacet centimetrů a otevírají se od konce července ve slonovinově bílém odstínu. Vybarvení do růžova pak nepostupuje na celém květenství najednou, ale začíná u báze laty a šíří se směrem ke špičce. Po několik týdnů má proto jedno květenství sytě jahodově růžovou spodní část a stále ještě bílou špičku, což vytváří výrazný dvoubarevný efekt. Se snižujícími se nočními teplotami se růžová dále prohlubuje až do malinově červeného tónu. Barevný vývoj tedy trvá prakticky celou druhou polovinu sezóny a je nejvýraznější v letech s chladnějším podzimem.
Latnaté hortenzie kvetou na letorostech, tedy na dřevě narostlém v aktuální sezóně, a květní pupeny zakládají až během jara. Zimní mrazy proto nemohou kvetení ohrozit. Druh pochází z Japonska, Číny a Sachalinu a patří mezi nejotužilejší hortenzie; 'Fraise Melba' spolehlivě přezimuje na celém území České republiky včetně chladnějších poloh. U odrůdy s takto velkými květenstvími je klíčová pevnost výhonů – slabší odrůdy se pod vahou mokrých lat rozvalují do stran a ztrácejí tvar, zatímco tato odrůda drží květenství vzpřímeně i po dešti.
Stanoviště vyhovuje slunné až mírně polostinné. Na plném slunci je kvetení nejbohatší a barevný přechod nejvýraznější; hluboký stín kvetení potlačuje a zbarvení do růžova probíhá pomaleji. Půda má být propustná, živná a rovnoměrně vlhká. Vzhledem k rozměrům květenství potřebuje rostlina v době kvetení stabilní zásobu vody – rozsáhlé laty odpařují značné množství vláhy a při vyschnutí kořenové zóny vadnou. Těžší půdy nevadí, pokud nejsou trvale zamokřené. Půdní reakce nemá na barvu květů žádný vliv, na rozdíl od velkolistých hortenzií není potřeba pH upravovat.
V zahradě se odrůda uplatní především jako solitéra, kde vynikne velikost jednotlivých květenství a jejich dvoubarevná fáze. V řadové výsadbě vytváří vysoký volně rostoucí kvetoucí plot, který od července do podzimu prochází zřetelnou barevnou proměnou. Vzhledem k výšce až dvou metrů je vhodné počítat s dostatečným prostorem; v menších zahradách lze rozměr korigovat každoročním řezem. Jako protějšek se hodí rostliny s klidnějším olistěním nebo pozdně kvetoucí trvalky, které nekonkurují barevnosti lat. Odrůda se často pěstuje také pro řez – dlouhé pevné stonky a velká květenství se hodí do vazby čerstvé i sušené, a laty si po usušení drží tvar i barevný přechod. Uplatní se rovněž ve stromkovém tvaru, kde se koruna nesená na kmínku dostane do výšky očí a dvoubarevná fáze květenství je lépe viditelná. Podzimní purpurové zbarvení listů prodlužuje okrasnou hodnotu i po dokvětu.
Jméno odrůdy odkazuje k slavnému dezertu – broskvi Melba, kterou na konci 19. století vytvořil kuchař Auguste Escoffier na počest australské operní pěvkyně Nellie Melba a jejíž součástí je jahodové nebo malinové pyré. Francouzský název 'Fraise Melba', tedy „jahoda Melba", tak pojmenovává právě jahodově růžové vybarvení lat. Odrůdu vyšlechtila školka Renault v Gorronu a v Severní Americe se stejná rostlina prodává pod jiným obchodním názvem, Berry White. Registrované označení 'Renba' kombinuje zkratku šlechtitele a názvu odrůdy, stejně jako u dalších rostlin z tohoto programu.