Hlavotis peckovitý 'Korean Gold' (Cephalotaxus harringtonia 'Korean Gold') je velmi pomalu rostoucí, úzce sloupovitá jehličnatá dřevina s výrazně zlatým jarním přírůstkem. Druh patří do čeledi hlavotisovitých a pochází z Japonska, kde roste v lesním podrostu od Kjúšú po Hokkaidó. Také odrůda je japonský výběr.
Vzhledem hlavotis připomíná tis, s nímž bývá zaměňován. Ploché jehlice dlouhé 2 až 6 cm a zhruba tři milimetry široké stojí ve dvou řadách po stranách větévky, takže větev působí jako pero nebo ptačí křídlo. Svrchu jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu mají dva bělavé voskové pruhy. Odrůdu odlišuje barva nového přírůstku: mladé jehlice raší sytě zlatožluté a barva je nejsilnější na jaře a v raném létě. Během sezony přechází do zelenožluté, starší jehlice uvnitř koruny jsou tmavě zelené, a rostlina tak nese barevný přechod od špiček dovnitř. Rod je dvoudomý; samičí rostliny nasazují dužnaté semenné šišky velikosti olivy, které při dozrání hnědnou, ale bez samčí rostliny v okolí zůstávají bez semen.
Habitus je úzký a vzpřímený, blízký štíhlému sloupu, větve rostou hustě a spodní část zůstává obrostlá. Rok se u této stálezelené dřeviny projevuje hlavně proměnou barvy: zlaté rašení na jaře, klidné zelenozlaté léto a stálá zelená silueta v zimě, kdy má v zahradě jen málo konkurence. Barevný cyklus se každé jaro opakuje bez ohledu na řez.
Stanoviště je u 'Korean Gold' rozhodující a znamená kompromis. V hlubokém stínu, který druh jinak snáší lépe než většina jehličnanů, se zlatá barva nevytvoří a přírůstek zůstane zelený. Na ostrém odpoledním slunci se jehlice spálí do hněda. Nejlépe se osvědčuje místo s několika hodinami ranního slunce a stínem přes poledne, třeba východní strana domu, okraj stromového patra nebo severovýchodní roh terasy. Půda má být hluboká, humózní, propustná a rovnoměrně vlhká; zamokření ani vysychavý mělký substrát hlavotisu nesvědčí.
Mrazuvzdornost je slabší stránkou, odrůda snáší mráz do -18 °C. V Česku proto patří do teplejších a chráněných poloh, mimo mrazové kotliny a mimo místa vystavená zimnímu větru.
Vzrůst je velmi pomalý, roční přírůstek činí zhruba 5 až 10 cm. Po deseti letech měří rostlina 70 až 100 cm na výšku a kolem 30 cm na šířku. Zůstává tak v měřítku malé zahrady i po desetiletích a úzký tvar si udržuje sama, bez tvarovacího řezu. Zásahy se omezují na zkrácení větví vybočujících z obrysu, případně na vyvázání sloupu proti rozvalení mokrým sněhem.
Hodí se všude, kde má v malém prostoru vzniknout svislý akcent: k domovním vstupům, do úzkých pásů mezi zdí a chodníkem, do stinných zákoutí, japonských a štěrkových zahrad. Dobře snáší pěstování v nádobě, kde barevný přírůstek vynikne v úrovni očí. Nádoba ale zvyšuje riziko promrznutí kořenového balu, které je pro tuto dřevinu v českých zimách větším nebezpečím než mráz na jehlicích. Ladí s kapradinami, hostami, rododendrony a dalšími stínomilnými rostlinami, kterým zlaté rašení dodá světlý bod. Nejlépe vynikne proti tmavému pozadí, zdi, plotu nebo stěně jiných jehličnanů.
Hlavotis peckovitý přivezl do Evropy Philipp Franz von Siebold v roce 1829. První popis druhu vznikl podle samčího klonu z japonské zahrady. Odrůda 'Korean Gold' byla vybrána v Japonsku pro zlatě rašící přírůstek a úzký sloupovitý tvar. Rod má ještě jeden rozměr: z listů hlavotisů se získávají alkaloidy, z nichž vycházejí léčiva proti leukémii, a dřevina je proto předmětem farmaceutického výzkumu.