Fíkovník smokvoň 'Rouge de Bordeaux' (Ficus carica 'Rouge de Bordeaux') je francouzská odrůda, kterou si pěstitelé vybírají hlavně kvůli chuti. Řadí se k nejaromatičtějším fíkům vůbec a v evropském sortimentu slouží jako měřítko dezertní kvality.
Plody jsou středně velké až velké, u vyzrálých rostlin váží kolem 60 g. Mají kulovitý až mírně hruškovitý tvar a tmavě fialovou, téměř černou, jemně ojíněnou slupku. Dužnina je sytě červená, hustá a šťavnatá, velmi sladká a výrazně voní; cukru obsahuje víc než většina fíků. Slupka se snadno loupe. Sušit se dají, kvůli šťavnatosti se ale nejčastěji jedí čerstvé. Po sklizni vydrží dva až tři dny.
Úroda se tvoří hlavně na letorostech běžného roku. U nás dozrává od konce srpna přes září a v příznivém roce pokračuje do října. V teplejších polohách přidá i menší úrodu brebas na loňském dřevě, hlavní sklizeň ale přichází až na podzim. Plody nasazuje bez opylení, druhá rostlina není potřeba.
Keř nebo nízký stromek má široce rozložitou korunu a dorůstá 2 až 3 m do výšky i do šířky. Chce plné slunce, teplo a závětří, například jižní stěnu nebo chráněný kout zahrady. Půda má být propustná, spíše chudší, s dostatkem vápníku a bez zamokření.
Mrazuvzdornost ve volné půdě je do -15 °C. V tuhé zimě nadzemní část namrzá; keř sice obrazí z báze, úroda toho roku však zpravidla chybí. V drsnějších polohách se báze na zimu zahrnuje zeminou a koruna se zakrývá netkanou textilií.
Řez se odkládá na dobu po vyrašení, kdy je jasné, které dřevo mráz poškodil. Odstraňují se namrzlé a zahušťující větve a keř se drží nízký a prosvětlený, protože na osluněných výhonech plody zrají dřív a jsou sladší. Kořeny jsou mělké: v suchu keř shazuje plody ještě nezralé a v nádobě potřebuje pravidelnou zálivku.
Fíky se jedí čerstvé, vaří se z nich zavařeniny, chutney a kompoty a hodí se k tvrdým i zrajícím sýrům a k pečenému masu. Pro pěstitele, kterému jde hlavně o chuť čerstvého fíku a ne o velké množství k sušení, je 'Rouge de Bordeaux' spolehlivou volbou. Tmavá slupka a sytě červený vnitřek navíc dobře vypadají na talíři.
Odrůda pochází z jihozápadní Francie. Jméno 'Rouge de Bordeaux', tedy červená z Bordeaux, odkazuje k barvě dužniny i ke kraji, odkud se rozšířila. V Itálii a v anglicky mluvících zemích se prodává také jako 'Pastilière' nebo zkráceně 'Bordeaux'. Fíkovník se ve Francii pěstuje od římských dob a v okolí Bordeaux zůstal oblíbenou zahradní dřevinou i poté, co velké plantáže zanikly.