Dřišťál Thunbergův 'Summer Chocolate' (Berberis thunbergii 'Summer Chocolate') je opadavý trnitý keř středního vzrůstu, pěstovaný pro barvu listu. Od běžných červenolistých dřišťálů se liší tmavším, do hněda laděným odstínem, který v záhonu působí spíše jako hluboký stín než jako červená skvrna.
Habitus je vzpřímený a hustě větvený, s věkem se rozšiřuje do vejčitého obrysu. Výhony vyrůstají z báze, jsou tenké, rýhované a nesou v uzlinách jednoduché ostré trny. Porost je díky hustému větvení uzavřený a neprostupný, což je vedle barvy druhý důvod, proč se druh vysazuje.
Listy jsou drobné, obvejčité, jeden až dva a půl centimetru dlouhé, celokrajné. Barva je sytě vínově hnědá až tmavě čokoládová a udrží se stabilní po celou vegetační sezonu; právě stálost odstínu odlišuje odrůdu od starších tmavolistých výběrů, které přes léto zezelenají nebo vyblednou. Na podzim se olistění mění do oranžové a jasně červené a keř na několik týdnů získá zcela odlišný výraz.
Kvetení připadá na květen. Květy jsou drobné, žluté, po několika ve svazečcích na spodní straně loňských výhonů. Proti tmavému olistění jsou nápadné víc než u zelenolistých odrůd. Obsahují nektar a včely je vyhledávají. Na podzim dozrávají podlouhlé lesklé červené bobule, které na keři vydrží dlouho do zimy a po opadu listů tvoří hlavní ozdobu.
Sezonní průběh je proto rozvržený rovnoměrně: tmavé olistění od dubna do října, žluté kvetení v květnu, oranžově červené zbarvení v říjnu a červené plody v zimě na holých výhonech.
Stanoviště vyžaduje plné slunce, kde je barva listu nejsytější a nejstálejší. V polostínu odstín přechází do zelenohnědé a keř ztrácí hlavní přednost. Rostlina snáší městské prostředí, prašnost, vítr i zasolení podél komunikací.
Půda vyhovuje propustná, lehká až středně úrodná, s reakcí zhruba mezi šesti a sedmi. Chudou, kamenitou i vápnitou půdu snáší bez potíží, stejně jako sucho po zakořenění. Nesnáší zamokření a těžkou půdu, kde v zimě stojí voda.
Vzrůst je středně rychlý. Konečná velikost dosahuje jednoho až jednoho a dvou desetin metru výšky a zhruba osmdesáti až sto centimetrů šířky. Roční přírůstek se pohybuje kolem dvaceti až třiceti centimetrů. Mrazuvzdornost sahá zhruba k minus devětadvaceti stupňům, takže rostlina přezimuje bez ochrany i v drsnějších polohách.
Řez není podmínkou, keř drží tvar sám. Pokud se stříhá, dělá se to časně zjara nebo po odkvětu; rostlina obráží ochotně i ze staršího dřeva a snese hluboké zmlazení, po kterém během dvou sezon obnoví objem. Při práci jsou nezbytné silné rukavice, protože trny jsou tuhé a poranění se špatně hojí.
Choroby a škůdci rostlinu zatěžují málo. Ojediněle se objevuje padlí na příliš hustém a nevzdušném porostu; prosvětlení keře problém obvykle vyřeší.
V zahradě se odrůda používá jako barevný kontrast ke světlým a žlutolistým dřevinám, do stříhaných i volně rostlých plotů, do skupinových výsadeb a solitérně v menší zahradě. Kombinuje se se stříbrnými jehličnany, s okrasnými travami a se světlým štěrkovým mulčem, proti kterému tmavé olistění vynikne. Ve stříhaném plotu se počítá se sponem tří rostlin na běžný metr.
Základní druh pochází z Japonska, kde roste ve světlých horských porostech, a do Evropy se dostal ve druhé polovině devatenáctého století. Jméno nese památku Carla Petera Thunberga, švédského přírodovědce a Linnéova žáka, který v letech 1775 až 1776 pobýval v tehdy uzavřeném Japonsku a popsal odtud stovky rostlin. Dřišťál Thunbergův se ukázal jako mimořádně proměnlivý druh a stal se základem několika set odrůd, které se liší barvou listu, tvarem a vzrůstem. Tmavolisté výběry tvoří nejpočetnější skupinu a šlechtění v posledních desetiletích u nich cílí právě na stálost odstínu přes celé léto, což zachycuje i jméno této odrůdy.