Dřišťál Thunbergův 'Starburst' (Berberis thunbergii 'Starburst') je nízký opadavý trnitý keř a jedna z mála skutečně panašovaných odrůd tohoto druhu. V obchodní síti se objevuje pod odrůdovým kódem 'Yanbur' a je chráněný šlechtitelskými právy; občas se prodává i pod chybným jménem 'Sunburst'. Zatímco většina dřišťálů Thunbergových sází buď na sytě purpurové, nebo na zlatožluté olistění, tady je základní barvou světlá zeleň, do níž je vepsaná bílá kresba.
Habitus je nízký a rozložitý, s hustým, od země větveným obrysem. Výhony jsou tenké, obloukovitě prohnuté, hnědočervené a po celé délce osazené jednoduchými ostrými trny. Listy jsou drobné, vejčité až obvejčité, dva až tři centimetry dlouhé, s celokrajným okrajem. Barva se v průběhu sezony mění: na jaře jsou listy bledě zelené s bílým mramorováním, v létě se do bílých partií vlévá růžový nádech a v září a říjnu se celý keř překlápí do oranžové až sytě červené. Květy jsou drobné, žluté, uspořádané do krátkých hroznů podél větviček; rozkvétají v polovině jara a lákají včely. Následují po nich lesklé červené bobule, které vydrží na keři přes zimu a slouží ptákům; pro člověka jsou nejedlé a jako okrasné plody se nesbírají.
Sezonní průběh je u této odrůdy hlavní devízou. Rašení je světlé a čisté, v létě je kontrast bílé a růžové nejsilnější, podzim překlápí barvu do teplých tónů a plody drží listopadovou i prosincovou scénu. Po opadu zůstává hustá kostra červenavých trnitých výhonů, která má vlastní zimní kresbu.
Stanoviště vyhovuje plné slunce až polostín. Na slunci je panašování nejvýraznější, růžový tón nejsytější a kvetení i nasazení plodů nejbohatší; v hlubším stínu barvy blednou a keř řídne. Půdní nároky jsou nízké — vyhovuje mu vápenitá i jílovitá, hlinitá i písčitá půda, kyselá, neutrální i zásaditá, podmínkou je pouze propustnost. Vlhkost snese od čerstvě vlhké po dobře odvodněnou, trvale mokrá stanoviště nikoli. Mrazuvzdornost je vysoká, odrůda je řazena do nejtvrdší britské kategorie H7, tedy pod minus dvacet stupňů. Ze škůdců se objevuje mšice a pilatka dřišťálová, z chorob padlí; na starých rostlinách v přemokřené půdě může nastoupit václavka.
Vzrůst je pomalý až středně rychlý. Konečné rozměry se uvádějí v rozmezí jeden až jeden a půl metru na výšku i na šířku, přičemž této velikosti keř dosáhne zhruba za pět až deset let. V praxi bývá 'Starburst' o něco nižší než široký, takže tvoří spíš rozložitý polštář než vzpřímený keř. Řez snáší dobře, patří do druhé řezové skupiny — tvaruje se po odkvětu, protože květy nasazuje na loňském dřevě. Sesazení do starého dřeva zvládá a spolehlivě obráží od paty.
V zahradě se odrůda uplatní všude, kde má barva držet celou sezonu bez péče o květ. Sází se do předzahrádek, na okraje záhonů, ke zpevněným plochám, do nádob na terasu i do nízkých neprůchozích plotů, kde trny plní funkci bariéry. Dobře se kombinuje s purpurolistými a zlatolistými dřišťály, s tavolníky, mochnami a nízkými travinami. Snáší městské prostředí, prašnost a přísušky, takže se hodí i do parkových výsadeb a k parkovištím. Zapojený keř si vystačí se srážkovou vodou, v prvním roce po výsadbě však vyžaduje pravidelnou zálivku, než kořeny prorostou do okolní půdy. Vzhledem k trnům se nesází těsně k chodníkům a průchodům.
Druh Berberis thunbergii nese jméno švédského botanika Carla Petera Thunberga, který si ho jako první Evropan povšiml v Japonsku roku 1784. Do Evropy se rostlina dostala až o devadesát let později: ruský botanik Carl Maximowicz poslal roku 1864 semena z japonských hor do petrohradské botanické zahrady a odtud se kolem roku 1875 dostala do Arnold Arboreta v Massachusetts. Odtud vyšla kariéra druhu jako okrasného keře. Odrůda 'Starburst' je moderní evropská selekce chráněná šlechtitelskými právy pod kódovým označením 'Yanbur' a patří do vlny panašovaných dřišťálů, které rozšířily do té doby dvoubarevný sortiment zelených a purpurových forem.