Dřišťál Thunbergův 'Rose Glow' (Berberis thunbergii 'Rose Glow') je opadavý trnitý keř středního vzrůstu, pěstovaný pro dvoubarevné olistění. Mezi červenolistými dřišťály je to jedna z nejstarších a nejrozšířenějších odrůd a její kresba nemá v sortimentu přímou obdobu.
Habitus je vzpřímený, hustě větvený, s věkem široce vejčitý až zaoblený. Výhony vyrůstají z báze, jsou tenké, rýhované a nesou v uzlinách jednoduché ostré trny. Porost je neprostupný, což je vedle barvy druhý důvod, proč se rostlina vysazuje.
Barva listu se mění podle stáří. Nově rašící listy na vrcholech výhonů jsou vínově purpurové a nepravidelně postříkané růžovými, bělavými a stříbřitými skvrnami; kresba se objevuje během celé sezony, protože keř průběžně přirůstá. Starší listy na spodní části výhonů kresbu ztrácejí a přecházejí do jednolité tmavě purpurové. Na jedné rostlině jsou proto oba typy olistění vidět současně, což jí dává nezvyklý mramorovaný vzhled.
Na podzim se olistění zbarvuje do jasně červené a oranžově červené a drží se dlouho do listopadu. Podzimní aspekt je u této odrůdy výraznější než u zelenolistých dřišťálů.
Kvetení připadá na květen. Květy jsou drobné, žluté, po několika ve svazečcích na spodní straně loňských výhonů; proti tmavému olistění jsou nápadné. Obsahují nektar a včely je vyhledávají. Na podzim dozrávají podlouhlé lesklé červené bobule, které na keři vydrží dlouho do zimy a po opadu listů tvoří hlavní ozdobu.
Stanoviště vyžaduje plné slunce. V polostínu kresba slábne, purpurová barva přechází do zelenohnědé a keř ztrácí hlavní přednost. Rostlina snáší městské prostředí, prašnost, vítr i zasolení podél komunikací.
Půda může být téměř jakákoli, včetně chudé, kamenité, písčité i vápnité, podmínkou je propustnost. Sucho po zakořenění snáší dobře, zamokření a těžkou půdu se stojící zimní vodou nikoli.
Vzrůst je středně rychlý. Konečná velikost dosahuje jednoho až jednoho a půl metru výšky a jednoho až jednoho a půl metru šířky; roční přírůstek se pohybuje kolem dvaceti až třiceti centimetrů. Mrazuvzdornost je vysoká a keř přezimuje bez ochrany i v drsnějších polohách.
Řez není podmínkou, keř drží tvar sám. Pokud se stříhá, dělá se to v předjaří nebo po odkvětu; rostlina obráží i ze staršího dřeva a snese hluboké zmlazení, po kterém během dvou sezon obnoví objem. Zmlazení má navíc příznivý vliv na kresbu, protože barevné jsou právě mladé letorosty. Při práci jsou nezbytné silné rukavice, trny jsou tuhé a poranění se špatně hojí.
Choroby a škůdci rostlinu zatěžují málo. Ojediněle se objevuje padlí na příliš hustém a nevzdušném porostu; prosvětlení keře problém obvykle vyřeší.
V zahradě se odrůda používá do volně rostoucích i stříhaných plotů, do skupinových výsadeb, na svahy, do skalek a solitérně v menší zahradě. Kombinuje se se stříbrnými a modrými jehličnany, s okrasnými travami a se žlutolistými dřevinami, proti kterým purpurová barva vynikne. Ve stříhaném plotu se počítá se sponem tří rostlin na běžný metr.
Základní druh pochází z Japonska, kde roste ve světlých horských porostech, a do Evropy byl dovezen ve druhé polovině devatenáctého století. Druhové jméno nese památku Carla Petera Thunberga, švédského přírodovědce a Linnéova žáka, který v letech 1775 až 1776 jako jeden z mála Evropanů pobýval v tehdy uzavřeném Japonsku a popsal odtud stovky rostlin. Odrůda 'Rose Glow' vznikla ve druhé polovině dvacátého století v nizozemském školkařství jako výběr z červenolistých forem druhu a stala se jednou z nejrozšířenějších okrasných dřevin vůbec; jméno popisuje růžovou kresbu na mladém olistění.