Dřišťál Thunbergův 'Natasza' (Berberis thunbergii 'Natasza') je opadavý trnitý keř z čeledi dřišťálovitých, vyšlechtěný pro tříbarevnou kresbu listu. Jde o polskou selekci z roku 2013 ze školek Szkółki Kurowscy, chráněnou odrůdovým právem PBR. Základní druh pochází z Japonska, odkud se v 19. století dostal do Evropy i Severní Ameriky; z jeho semenáčů vzešla většina barevných zahradních dřišťálů, které se dnes pěstují.
Habitus je nízký a rozkladitý, hustě větvený, s tenkými obloukovitě prohnutými výhony a s jednoduchými trny v uzlech. Letorosty jsou karmínově až vínově červené a tvoří kontrast k pestrému listu. Listy jsou drobné, obvejčité, jeden až tři centimetry dlouhé, uspořádané ve svazečcích; raší sytě růžové, postupně blednou přes krémovou do bílé a v plném vývinu nesou nepravidelnou mramorovanou kresbu bílé, růžové a zelené. Řapíky jsou červenavé. Kresba se list od listu liší, takže keř působí zblízka roztříštěně a z odstupu jako světlá růžová skvrna.
Květy se rozvíjejí v květnu, jsou jednotlivé nebo v krátkých svazečcích, drobné, krémově žluté, zvenčí načervenalé, a pro včely znamenají časný zdroj nektaru. Plodem je podlouhlá lesklá červená bobule dlouhá zhruba centimetr, dozrávající v říjnu; po opadu listí zůstává na holých větvích a vydrží často až do jara. Na podzim se listy přebarvují do žluté a oranžové, u části porostu s růžovým nádechem, takže barevný efekt pokrývá celou sezonu.
Sezonní rytmus je vázaný na rašení. Nejsytější růžová se objevuje na jaře a znovu po každé další vlně růstu; letní list postupně zezelená ve větší ploše čepele a bílá složka se zúží na okraje a skvrny. Zkrácení výhonů v červnu proto vyvolá novou barevnou vlnu. Na rozdíl od mnoha panašovaných dřevin se listy tohoto kultivaru na slunci výrazně nespalují; naopak plný osvit je podmínkou růžové složky, protože ve stínu kresba bledne do zelenobílé.
Stanoviště potřebuje slunné až mírně polostinné. Půda může být běžná zahradní, propustná, středně živná, od kyselé po zásaditou; dřišťály zvládají sucho, městské prostředí i chudé a kamenité substráty. Přehnojení dusíkem vede k bujnému růstu s převahou zelené složky v listu, trvale zamokřená půda ke hnilobě kořenů. Kultivar je uváděn jako odolný vůči houbovým chorobám listu, což u panašovaných dřevin není samozřejmost.
Konečná výška i šířka se pohybuje kolem jednoho metru, v nádobě a při pravidelném řezu podstatně méně. Roční přírůstek činí patnáct až třicet centimetrů. Mrazuvzdornost je dobrá a v celém Česku dostačující. Řez snáší kultivar výborně, včetně tvarování do nízkých plůtků a koulí; provádí se po odkvětu nebo v předjaří. Objeví-li se výhony s jednobarevným zeleným listem, rostou silněji než pestré a je namístě vyřezat je u báze, jinak barevnou kresbu postupně přerostou.
V zahradě se 'Natasza' používá jako barevný akcent v předních partiích záhonů, do nízkých volných i tvarovaných plůtků, do nádob a truhlíků na terasách, na svahy a do štěrkových výsadeb. Kombinuje se s tmavolistými dřišťály typu 'Atropurpurea', s modře kvetoucími trvalkami a s nízkými travinami, proti nimž růžová kresba vynikne. Trny jsou drobné, ale ostré, takže k okrajům cest s dětským provozem se rostlina nehodí. Ve veřejné zeleni se cení nízké nároky na údržbu a to, že si barvu udrží bez jakéhokoli přistínění.
Kultivar vybrali roku 2013 v polských školkách Szkółki Kurowscy, které patří k velkým producentům okrasných dřevin ve střední Evropě, a je chráněný odrůdovým právem. Natasza je běžné polské ženské jméno a školka jím pojmenovala i další své novinky. Druhové jméno thunbergii nese dřišťál po Carlu Peteru Thunbergovi (1743–1828), švédském lékaři a botanikovi, který jako jeden z mála Evropanů 18. století pobýval v uzavřeném Japonsku a popsal odtud stovky rostlin. Druh se z Japonska rozšířil do zahrad celého mírného pásu a dal vzniknout desítkám barevných kultivarů.