Dřín obecný (Cornus mas) je hustý vícekmenný keř nebo malý strom s kulovitou až zploštělou korunou. V nabídce rodu stojí stranou ve třech věcech najednou: kvete žlutě a v předjaří, plody jsou u něj hlavním užitkem a jde na suchá a vápenitá místa, kam se ostatní dříny posílat nedají.
Kvete od února do dubna. Svídy na kůru v té době ukazují jen barevné pruty a dřín květnatý ani japonský ještě neraší. Květy jsou drobné, žluté, sestavené do okolíků a sedí na holém dřevě před rašením listů. Pod okolíkem jsou čtyři drobné žlutavé listeny, které opadávají a okrasný význam nemají; na rozdíl od bílých a růžových listenů květnatých dřínů je tu vidět skutečný květ. Kvetoucí keř je ranou pastvou včel.
Plody jsou třešňově červené, lesklé, elipsoidní peckovice dlouhé 10 až 30 mm. Chutnají sladkokysele, jsou jedlé a bohaté na vitamin C, zrají v srpnu a září. Prodává se základní druh, nikoli pojmenovaná velkoplodá odrůda, a rostliny ze semene se liší velikostí plodu i dobou zrání. Kdo sází hlavně kvůli sklizni, kupuje tedy keř, jehož plod předem nezná.
Dorůstá 200 až 700 cm na výšku a 300 až 500 cm na šířku podle stanoviště a podle toho, zda roste jako keř, nebo jako strom. Pro orientaci v nabídce: svídy na kůru končí kolem 300 cm a svída sporná začíná na 600 cm, dřín obecný leží mezi nimi a svou šířkou si žádá odpovídající místo.
Odolností se od zbytku rodu liší nejvíc. Je velmi odolný k suchu a horku, teplomilný, snáší vápno a zásadité půdy, vítr i městské prostředí. Dřín kanadský přitom vápno a sucho nesnáší vůbec a květnaté dříny chtějí půdu kyselou až neutrální a vláhu. K antraknóze dřínů, která je starostí hlavně u dřínu květnatého, má odolnost výbornou a obvykle roste bez chorob a škůdců. Na mokrá místa je vhodnější některá ze svíd. V zimě snáší mrazy do -34 °C.
Řez snáší i hluboký a obráží od báze, proto se hodí do stříhaných i volných živých plotů. Od svíd na kůru se liší tím, že se neřeže kvůli barvě dřeva a pravidelné zmlazování tu není potřeba. Občas vyžene odnože od kořenů a ty se odstraňují.
List je matně až leskle tmavě zelený, na podzim žlutý až oranžový s červenofialovými tóny, ale nevýrazně; kvůli podzimní barvě se tento druh nesází. V zimě zůstávají holé červenohnědé větvičky, na starém kmeni šupinatě odlupčivá borka a v předjaří kulaté květní pupeny.
Uplatní se jako solitéra, ve stříhaných i volných živých plotech, jako ovocný keř a v městské zeleni.
Druh je původní ve střední a jihovýchodní Evropě, v Malé Asii a na Kavkaze. V České republice roste v teplých oblastech středních a severozápadních Čech a jižní a střední Moravy a patří ke starým kulturním rostlinám. České jméno má dvě podoby, dřín jarní a dřín obecný, a obě jsou správné. Pozor na jmennou shodu: existuje žlutolistý Cornus mas 'Aurea', kdežto 'Aurea' vedená v nabídce je odrůda svídy bílé a s dřínem obecným nemá nic společného.