Dřín 'Stellar Pink' (Cornus x rutgersensis 'Rutgan') je kříženec dřínu květnatého a dřínu japonského, nikoli čistý dřín japonský, jak uvádí skladová karta. Odrůda pochází z rutgerského šlechtění a patent ji popisuje jako první generaci křížení: opylovanou rostlinou byl semenáč dřínu japonského, zdrojem pylu dřín květnatý 'Sweetwater'. Ze šesti odrůd série Stellar je jediný růžově kvetoucí, ostatní mají listeny bílé.
Květenství nese čtyři světle růžové zákrovní listeny, zakulacené až obvejčité s krátkou špičkou a zúženou bází. Okraje jejich spodní třetiny se u sousedních listenů překrývají, takže celek působí jako jeden plný květ o průměru 10-11 cm. Právě překrývání odlišuje odrůdu od sesterské 'Rutlan', jejíž patent výslovně uvádí listeny nepřekrývající se. Růžová barva ale není stálá: listeny se rozevírají růžové a během několika dní, podle pozorování z teplých oblastí i během hodin, světlají do bělavě růžové. Sytější vybarvení se popisuje z chladnějšího podnebí. List je elipsovitý, tmavě zelený, podle patentu v průměru 12 x 5 cm.
Kvetení spadá podle patentu do druhé poloviny května a začátku června: začíná jeden až tři dny po dokvětu nejpozdnějších dřínů květnatých a končí několik dní před nástupem dřínu japonského, takže mezi rodiči stojí uprostřed. Proti 'Rutlan', která nejpozdnější dříny květnaté ještě o dva až tři dny přesahuje, je o pár dní pozdnější. Odrůda je vysoce sterilní a plody nenasazuje; část evropských katalogů jí přesto připisuje růžové souplodí dřínu japonského. Na podzim se list barví purpurově červeně.
Odolnost proti chorobám je doložená nezávislým pokusem. Ranney, Grand a Knighten v roce 1995 testovali dvacet taxonů dřínů a 'Stellar Pink' zařadili mezi rezistentní proti antraknóze dřínů: poškozeno bylo nejvýše jedno procento listové plochy, přežily všechny rostliny a v dřevě se patogen nenašel. Semenáče dřínu květnatého měly ve stejném pokusu sto procent poškozené plochy a sto procent mortality, 'Rutlan' vyšla jen jako středně odolná. Padlím 'Stellar Pink' v tomto pokusu napadena nebyla, kdežto u 'Rutlan' zasáhlo více než 70 procent listové plochy; jde ovšem o jediný pokus na jednom stanovišti, takže obecně doloženou odolnost proti padlí z toho dělat nelze. Antraknóza dřínů (Discula destructiva) se navíc v Evropě podle EPPO vyskytuje jen místně a z Česka hlášená není, takže americká čísla nejsou předpovědí pro zahradu v Čechách.
Nejlépe se mu vede na slunci nebo v mírném zástinu, v poloze krytější před ostrým větrem. Potřebuje hlubší zem s podílem humusu, která zůstává vlhká, ale voda v ní nestojí, a reakci od kyselé po neutrální. Na plytkém vápnitém podloží ani v trvale mokré půdě neprospívá. Kořeny probíhají plochu pod povrchem, a proto v suchu povadne dřív než dřeviny kolem.
Roste bujně, zprvu vzpřímeně a vázovitě, později se koruna rozkládá a olistí téměř k zemi. Původní strom měl podle patentu po sedmnácti letech 6,4 m na výšku a 5,1 m v šířce. Americké zdroje udávají konečně 6-7,5 m, evropské katalogy opatrněji 4-6 m při šířce 3-5 m a roční přírůstek 40-60 cm. Proti 'Rutlan', která je nejméně tak široká jako vysoká, zůstává 'Stellar Pink' vzpřímenější. K mrazu je podle šlechtitele odolná na úrovni zóny 6a, což odpovídá asi -23 °C. Většina dalších zdrojů ji řadí o stupeň výš, do zóny 5 a tedy k -23 až -26 °C, část německých katalogů naopak jen k -20 °C.
Uplatní se jako solitéra na trávníku, v předzahrádce nebo na okraji skupiny s dostatkem místa. Snáší se s rododendrony, azalkami a dalšími vřesovištními rostlinami se stejnými nároky na půdu. Hustá koruna dává silný stín, pro podsadbu tak zbývají stínomilné trvalky. Protože plody nenasazuje, nic neopadává na cestu ani na terasu, na rozdíl od dřínu japonského ale neposkytuje ptákům potravu.
Odrůdu vyšlechtil Elwin R. Orton mladší na Rutgers University v New Jersey, patent dostala v roce 1990. 'Rutgan' je registrované odrůdové jméno a předpona Rut- odkazuje na univerzitu, kdežto Stellar Pink je obchodní značka, pod níž se odrůda prodává. Platné vědecké jméno pro celou skupinu rutgerských kříženců, Cornus x rutgersensis, publikovali Mattera, Molnar a Struwe až v roce 2015, a tak se kříženci dodnes běžně vedou pod jménem jednoho z rodičů. Odtud pochází i rozpor na skladové kartě: botanické jméno uvádí Cornus kousa, české jméno dřín květnatý, které patří druhu Cornus florida. Dřín japonský a dřín květnatý jsou dva různé druhy a tahle odrůda není ani jeden z nich, je to jejich kříženec.