Dřín japonský 'Satomi' (Cornus kousa 'Satomi') je růžově kvetoucí odrůda východoasijského dřínu japonského. Na skladové kartě i v obchodě se vede pod jménem dřín květnatý, které ve skutečnosti patří americkému Cornus florida - jinému druhu s jiným sledem kvetení a s podstatně menší odolností proti antraknóze dřínů. Od ostatních odrůd dřínu japonského se 'Satomi' odlišuje především barvou zákrovních listenů: má je růžové až karmínově růžové, kdežto 'Milky Way', 'Teutonia' nebo 'Schmetterling' kvetou bíle. Druh sám pochází z Japonska, Koreje a Číny, kde dorůstá do malého stromu.
Zákrovní listeny jsou široké, zaoblené a mírně se překrývají, takže květenství působí jako jeden plný květ o průměru 8-10 cm. V popisu jejich tvaru se zdroje rozcházejí: botanické přehledy i japonské školky popisují u 'Satomi' listen zakulacený, typický pro severní populace, část obchodních katalogů naopak uvádí listen úzce zašpičatělý. U planého dřínu japonského je listen špičatý, kdežto u dřínu květnatého zaoblený a na konci vykrojený. Pravé kvítky uprostřed jsou nenápadné, zelenožluté. List je vejčitý, tmavě zelený a lesklý, s hluboce vtlačenou žilnatinou; na podzim se barví purpurově červeně až šarlatově. Plod je kulovité souplodí o průměru 2-3 cm, zbarvené do růžovočervené a nápadně podobné jahodě. Je jedlé, sladké s nepatrnou nahořklou příchutí, pěstuje se ale pro vzhled a často zůstává ptákům.
Kvete v květnu a červnu, tedy až po úplném olistění a o dva až tři týdny později než dřín květnatý, který kvete na bezlistém dřevě. Intenzita růžové barvy je u 'Satomi' závislá na podmínkách a je to její nejslabší místo. Sytě vybarvuje na plném slunci a tam, kde je léto chladnější. V hlubokém stínu a při silném suchu je pigmentace výrazně slabší a v oblastech s horkými léty kvete řada rostlin jen světle růžově až bělavě růžově. Japonské zdroje popisují vybarvení jako reakci na silné osvětlení a uvádějí, že v chladnějších severních a výše položených polohách vybarvuje 'Satomi' lépe než v teplých nížinách, kde se místo ní doporučuje odrůda 'Benifuji'. Polostín tedy barvu nezachrání, naopak ji potlačí. Bohatost kvetení navíc závisí na průběhu předchozího léta, kdy se zakládají květní pupeny.
Stanoviště snese slunné až mírně zastíněné, nejlépe chráněné. Kombinace plného slunce a vysychající půdy ale vede k okrajovému spálení listu. Půda má být humózní, hluboká, stále mírně vlhká a přitom propustná, reakcí kyselá až neutrální. Vápnité, plytké a vysychavé půdy dřín japonský nesnáší, stejně jako trvale zamokřené místo. Kořenový systém je plochý a jemně rozvětvený, takže na sucho reaguje dřív než okolní dřeviny.
Roste pomalu až středně rychle. Po deseti letech udávají školky zhruba 4 m na výšku a 3 m v šířce. Konečná velikost se podle zdrojů rozchází: evropské katalogy uvádějí 4-6 m na výšku a 4-5 m v šířce, britské až 5-8 m, americké naopak jen 3,5-4,5 m. Shodují se v tom, že starší rostlina je nejméně tak široká jako vysoká. Habitus je zprvu vzpřímený a zakulacený, později se rozkládá do etážovitého, téměř vodorovného zavětvení, které je samostatnou ozdobou v bezlistém stavu.
Uplatní se jako solitéra na trávníku, v předzahrádce nebo na okraji skupiny, kde má prostor doširoka a kde je etážovité zavětvení vidět. Dobře se snáší s rododendrony, azalkami a dalšími vřesovištními rostlinami se stejnými nároky na půdu. Pod korunou zbývají pro podsadbu jen stínomilné trvalky. Mladé rostliny snesou i velkou nádobu na slunném místě. Od Královské zahradnické společnosti má odrůda ocenění Award of Garden Merit.
'Satomi' je japonského původu - jde o vybraný jedinec červeně kvetoucí formy dřínu japonského, podle japonských zdrojů nalezený ve volné přírodě na hoře Iwate v prefektuře Iwate. Rozmnožil ji roubováním a do sortimentu zavedl školkař Akira Shibamichi. Na Západ se dostala přes Brookside Gardens v americkém Marylandu kolem roku 1980, v Evropě se pěstuje od roku 1986. Satomi je japonské dívčí jméno; podle většiny zdrojů jméno šlechtitelovy vnučky, část zdrojů mluví o dceři. Táž odrůda se v obchodě objevuje i pod jmény 'Miss Satomi', Rosabella a New Red. Zároveň se téměř vždy vede pod českým jménem dřín květnatý, které patří americkému druhu Cornus florida. Při hledání i při porovnávání nabídek se proto vyplatí sledovat botanické jméno Cornus kousa, ne to české.