Dochan psárkový 'Paul's Giant' (Pennisetum alopecuroides 'Paul's Giant') je nejvzrůstnější dochan v běžné nabídce: s klasy se dostává na 120 až 150 centimetrů a jeho listy přesahují půl metru délky, což je v rámci druhu výjimečné. Právě velikost je jeho odlišovacím znakem, a to je potřeba říct narovinu, protože se někdy řadí k tmavoklasým odrůdám. Tam nepatří. Zdroje popisují klas jako hnědavě purpurový, béžově bronzový, u nizozemských pěstitelů hluboce fialověrůžový dozrávající do stříbřitě bílé, německé jako temně hnědý - ale černý klas neuvádí žádný z nich.
Ten rozptyl popisů má doložené vysvětlení. Nizozemský Vreeken.nl prodává 'Paul's Giant' jako osivo, nejde tedy o vegetativně množený klon a semenáče se mezi sebou liší výškou i odstínem klasu. Britská Royal Horticultural Society vede jméno jako nevyřešené. Zákazník má proto počítat s tím, že dvě rostliny z různých zdrojů nemusí vypadat stejně - u vyrovnaných klonových odrůd typu 'Hameln' je to jinak.
Trs je vzpřímeně klenutý, zelený, z dlouhých, obloukovitě převislých listů, které mu dávají výrazně fontánový obrys. Klasy vynášejí tuhá stébla vysoko nad listovou kupu, s čistým odstupem mezi listem a květenstvím, takže se válcovitá květenství houpou volně nad trsem. Délku klasu žádný spolehlivý zdroj neuvádí, stejně jako podzimní barvu listu a chování suchého trsu v zimě, a proto zde nejsou uvedeny.
Sezonní průběh je u vysokých dochanů pozdní na obou koncích. Jde o teplomilnou travinu typu C4, která čeká na prohřátou půdu; nový výhon se objevuje až na konci dubna nebo v květnu, takže záhon vypadá na jaře prázdný, a to i u zdravé, dobře přezimované rostliny. Kvetení začíná v srpnu a trvá do října, tedy o dva až tři týdny později než u odrůdy 'Red Head'. V chladném roce a ve vyšší poloze západních Čech může nejpozdnější klas dozrát až na hranici sezony - to je u téhle odrůdy obchodně podstatná informace, protože výměnou za vzrůst se kupuje pozdější nástup barvy.
Stanovištěm je plné slunce a teplé, chráněné místo, kde vysoká stébla nepolehávají. Půda má být propustná, středně živná, bez zimního zamokření; u dochanů rozhoduje o přezimování drenáž, nikoli samotná minimální teplota, a u rostliny s tak velkou nadzemní hmotou to platí dvojnásob. Pozor na údaj o mrazuvzdornosti: dohledána je pouze zóna 5, tedy zhruba -29 °C, a toto číslo je přepočet ze zóny, nikoli měřená evropská hodnota. Pro české podmínky je ale rezerva dostatečná. Sestřih patří do předjaří, do února nebo března; na podzim se trs neseřezává, protože voda zatéká do dutých stébel.
Konečná výška je 120 až 150 centimetrů a toto číslo je včetně klasů - výšku samotného listového trsu žádný zdroj neuvádí odděleně a není možné ji odhadem dopočítávat. Údaje o šířce se rozcházejí, od 60 do 120 centimetrů, a na jednu rostlinu je tedy rozumné počítat s plochou o průměru nejméně jednoho metru.
V zahradě jde o rostlinu do pozadí záhonu, na solitérní místo a do větších skupin ve volném prostoru, kde má travina kolem sebe vzduch. Klasy nad metrem výšky dobře fungují proti nízkému podzimnímu slunci a hodí se k řezu. Do obruby, do skalky ani do malé předzahrádky se nehodí - kdo hledá dochan do nízkého lemu, má sáhnout po odrůdě 'Hameln' nebo 'Little Bunny'.
Odrůda nevznikla ve šlechtitelském programu, ale náhodným nálezem. Vysoký semenáč dochanu byl objeven v příkopu v Hokessinu ve státě Delaware, v okruhu zahrady Billa Fredericka, známého zahradníka z oblasti Delaware Valley, a pojmenován po jeho zahradníkovi Paulu Skibinském. Jméno se v obchodu objevuje i ve tvaru 'Pauls Giant' bez apostrofu a Royal Horticultural Society je vede jako nevyřešené. Rodové jméno Pennisetum je složeno z latinského penna, pero, a seta, štětina, podle pérovitých osin v klasu; druhové alopecuroides znamená psárce podobný a odráží se v českém jméně dochan psárkový.