Dochan psárkový 'Medium Boy' (Pennisetum alopecuroides 'Medium Boy') je trsnatá okrasná tráva z čeledi lipnicovitých polského původu. Odlišuje se barvou mladého klasu: ten je růžovofialový a teprve po odkvětu tmavne do hnědobéžové, zatímco většina odrůd okruhu rozkvétá krémově bíle nebo hnědě. Jméno odkazuje na postavení v trojici odrůd 'Little Boy', 'Medium Boy' a 'Big Boy' - 'Medium Boy' je z nich prostřední a s klasy měří sedmdesát až devadesát centimetrů. Jedna věc se v popisech vykládá špatně: v polštině se celý druh jmenuje rozplenica japońska, takže slovo japonská v nabídkách míří na druh, ne na odrůdu. Vznikla v Polsku a vyšlechtili ji Katarzyna a Tomasz Grochowští.
Datová základna je u téhle odrůdy nejslabší v celém okruhu. Neexistuje odrůdový patent, v katalogu polského sdružení školkařů je z trojice registrován jen 'Little Boy' a německé školky odrůdu nevedou vůbec; dohledat se dají tři polské prodejní zdroje, které si navzájem odporují ve výšce. Shodují se na tom, že list je tmavě zelený, úzký a převislý, trs klenutý a klas válcovitý, hustě osinatý. Šířka trsu, délka klasu ani podzimní barva listu doložené nejsou, a protože při takhle chatrné dokumentaci by odhad byl jen domněnkou, nejsou tu uvedené.
Rytmus sezony má odrůda shodný s celým rodem. Dochan je tráva teplé sezony, která fotosyntetizuje typem C4 a bez prohřáté půdy nezačne růst, takže nové výhony vyjdou až v posledním dubnovém týdnu nebo v květnu. Prázdné místo v záhonu v polovině dubna je u dochanu normální stav, nikoli známka vyzimování. Kvetení probíhá od srpna do října. Chování v zimě doložené není: jeden ze zdrojů doporučuje svázat trs na konci podzimu do snopu, z čehož se dá usuzovat, že vzpřímená silueta sama nevydrží, přímý údaj o tom ale žádný zdroj neuvádí.
Stanoviště potřebuje plné slunce a hlavně chráněnou polohu - na tom se tři nalezené zdroje shodují a je to u téhle odrůdy nejčastěji opakovaný požadavek. Mrazuvzdornost je uváděna jedinou hodnotou, přibližně -23 °C; pro západní Čechy to stačí, ale rezerva je těsnější než u 'Hameln' nebo 'Cassian', a sjednocovat čísla přes odrůdy nemá smysl, protože každá má vlastní doložený údaj. Praktičtější než teploměr je ovšem drenáž. Dochany nehubí mráz, ale voda: v ulehlé, studené a v zimě promáčené zemině hnije kořenový krček i v mírné zimě, zatímco na propustné půdě se štěrkem nebo hrubým pískem trs projde tvrdou zimou bez poškození. Jílovitý pozemek proto potřebuje odvodnění, vyvýšený záhon nebo přidanou drť, ne vrstvu chvojí.
Výška se u zdrojů rozchází. Dva polští prodejci uvádějí trs padesát centimetrů, s klasy sedmdesát až osmdesát, třetí pak celkově osmdesát až devadesát centimetrů. Jako celková výška se dá počítat se sedmdesáti až devadesáti centimetry včetně klasů, výška samotného trsu kolem padesáti centimetrů je doložená dvěma zdroji ze tří. Růst je výhradně trsnatý, bez podzemních výběžků, takže rostlina zůstane tam, kam byla vysazena, a sousední trvalky nepotlačuje. Sestřih patří do předjaří, do února nebo března; podzimní řez je u dochanů riziko, protože stébla jsou dutá a zatékající voda vede k hnilobě trsu. Údaj o samovýsevu pro odrůdu chybí, u druhu je střední.
V zahradě se odrůda hodí do skupin po třech až pěti rostlinách, jako nižší solitéra, k okraji vodní plochy, kde jí vlhčí vzduch svědčí, a do nádoby o objemu od dvaceti litrů. Protože zdroje požadují chráněné stanoviště, vhodnou volbou je místo u zdi, v závětří plotu nebo ve vnitřním koutu zahrady, kam nefouká zimní vítr. Barevná fáze klasu je krátká a vidět je především zblízka, takže umístění u cesty nebo u sezení má smysl. Dobrými partnery jsou šalvěje, rozchodníky, kakosty a pozdní astry; klasy řezané v plné barvě drží v suché vazbě.
Odrůda je polského původu a pojmenovali ji Katarzyna a Tomasz Grochowští, kteří vyšlechtili trojici 'Little Boy', 'Medium Boy' a 'Big Boy' - jména popisují velikost od nejmenší po největší a 'Medium Boy' je z nich prostřední. V katalogu polského sdružení školkařů ZSzP je z trojice registrován pouze 'Little Boy', u něj jako šlechtitel Tomasz Grochowski; o 'Medium Boy' tam záznam není. Rodové jméno Pennisetum vzniklo z latinského penna, pero, a seta, štětina, podle opeřených osin v klasu. Druhové alopecuroides znamená psárce podobný a z něj je i české jméno dochan psárkový; polské rozplenica japońska, pod kterým se odrůda prodává, odkazuje na domovinu druhu ve východní Asii, nikoli na původ odrůdy.