Dobromysl obecná 'Aureum' (Origanum vulgare 'Aureum') je zlatolistá odrůda kořeninové trvalky, kterou zahradnictví vede zároveň mezi bylinkami i mezi okrasnými rostlinami. Základní druh roste planě i v České republice na výslunných stráních a mezích a je znám jako oregano; odrůda 'Aureum' se od něj liší jasně žlutou barvou listů a nižším, hustším vzrůstem. Za spolehlivost v zahradě jí Královská zahradnická společnost udělila ocenění Award of Garden Merit.
Rostlina tvoří rozkladitý, na bázi dřevnatějící polštář z tenkých, tuhých a rozvětvených lodyh. Listy jsou vstřícné, široce vejčité, drobné, měkce chlupaté a silně aromatické. Zbarvení je hlavním tématem odrůdy a mění se v průběhu sezony: nové jarní olistění je zářivě zlatožluté, v plném létě list zezelená do žlutozelena, zejména na místech s ostrým poledním sluncem, a na podzim se s poklesem teplot žlutá barva částečně vrací. Květenství jsou drobná, hustá, vrcholičnatá, tvořená růžovými listeny a bledě růžovými až narůžověle bílými trubkovitými kvítky. Květ je proti zelené dobromysli méně bohatý, o to výrazněji ale kontrastuje se žlutým listem. Plodem jsou nenápadné tvrdky.
Sezonní průběh začíná časně: první výhony se objevují už v březnu a dubnu a právě jarní olistění má nejsytější zlatý tón. Kvete od července do září, kvítky vytrvale navštěvují včely, čmeláci a motýli, takže odrůda patří mezi doložené pastevní rostliny pro opylovače. Nadzemní část na zimu odumírá jen zčásti, bazální vrstva listů často přezimuje zelená a v předjaří se seřezává. Odkvetlé stonky ponechané přes zimu drží drobnou strukturu a poskytují úkryt hmyzu. Ptáci vybírají ze suchých květenství drobná semena.
Stanoviště potřebuje slunné až mírně polostinné. V plném celodenním slunci a suchu se list může na okrajích spálit do hněda, ve stínu naopak ztrácí žlutou barvu a zelená; ideální je proto místo s dopoledním sluncem a lehkým odpoledním stínem. Půda má být propustná, spíše chudší, sušší a dobře vyzrálá, klidně kamenitá nebo vápnitá; snáší kyselou, neutrální i zásaditou reakci. Těžké, vlhké a utužené půdy vedou v zimě k vyhnívání báze. Po zakořenění je odolnost k suchu vysoká. Mrazuvzdornost sahá do zóny 4, v britském hodnocení odpovídá stupni H6, takže v celé České republice přezimuje bez ochrany, jen v holomrazech bez sněhu prospěje lehké přikrytí chvojím.
Vzrůst je pomalý až středně rychlý a rostlina zůstává nízká. Výška se pohybuje mezi patnácti a třiceti centimetry, s květem výjimečně výš, šířka polštáře dosahuje třiceti až pětačtyřiceti centimetrů. Konečné velikosti dosahuje ve druhém až pátém roce. Trs se rozrůstá krátkými plazivými lodyhami, které v kontaktu s půdou zakořeňují, expanzivní ale není a v záhonu nepřerůstá sousedy. Pro souvislou plochu se počítá sedm až devět rostlin na metr čtvereční. Starší polštáře uprostřed řídnou a dřevnatí, což řeší dělení nebo jarní hlubší sestřih.
V zahradě se 'Aureum' uplatní na skalkách a suchých zídkách, v čelní linii záhonu, na lemech cest, ve štěrkových a středomořsky laděných výsadbách, v bylinkových spirálách a v nádobách, kde se zlatý polštář přelévá přes okraj. Barevně se doplňuje s modrými a fialovými kvetoucími trvalkami, s levandulí, šalvějí, kavylem a rozchodníky. Listy jsou v kuchyni použitelné stejně jako u zeleného oregana, jen mají mírnější aroma; sklízejí se před rozkvětem a dají se sušit i mrazit. Zlatý list je přitom v pokrmech i na talíři pohledný.
Rodové jméno Origanum bývá vykládáno z řeckého oros (hora) a ganos (jas, radost), tedy zhruba ozdoba hor — narážka na výslunné vápencové stráně, kde druh v jižní Evropě roste. Ve starém Řecku a Římě se dobromysl pojila se svatebními zvyky a věnci pro novomanžele; české jméno dobromysl odkazuje na její někdejší pověst byliny zlepšující náladu. Kořeninově se rozšířila po celém světě až ve dvacátém století, kdy se z Itálie prosadilo jméno oregano. Zlatolistá forma 'Aureum' se v zahradnickém sortimentu drží po generace a patří k nejrozšířenějším zlatolistým bylinkám vůbec; Královská zahradnická společnost jí udělila ocenění Award of Garden Merit.