Dlužicha americká 'Palace Purple' (Heuchera americana 'Palace Purple') je nejrozšířenější tmavolistá odrůda dlužichy a zároveň rostlina se spletitou jmennou historií. Do obchodu vstoupila jako Heuchera micrantha var. diversifolia 'Palace Purple', později se ukázalo, že patří k jihovýchodoamerickému druhu Heuchera villosa var. macrorrhiza, a v sortimentu se běžně vede i pod jménem Heuchera americana. Pěstitelsky je to jedna a táž odrůda; rozdílná jména odrážejí jen postupné upřesňování její totožnosti.
Rostlina tvoří kompaktní, polokulovitou růžici listů z krátkého, dřevnatějícího oddenku. List je dlouze řapíkatý, v obrysu široce vejčitý až okrouhlý, se třemi až sedmi mělkými laloky a vroubkovaným okrajem, takže připomíná javorový list. Čepel je na líci lesklá, tmavě purpurová až bronzově zelená, na rubu sytě vínově červená; barva je nejsytější na jaře a na podzim, v horkém a suchém létě přechází do bronzově zelené. Mladé listy bývají tmavší než starší. Listy vytrvávají přes zimu a v mírné zimě zůstává růžice olistěná, i když listy ke konci zimy zeslábnou a nahradí je nové.
V červnu a červenci vyrůstají nad růžicí štíhlé, tuhé, tmavě červené stvoly a nesou vzdušné, řídké laty drobných zvonkovitých kvítků v bílé až slabě narůžovělé barvě. Květ je tu doplněk, ne hlavní znak; po odkvětu zůstávají červenohnědá plodenství, která nad listy drží ještě řadu týdnů a dají se seříznout, pokud má vyniknout jen list.
Protože jde o semenný kmen, jednotlivé rostliny se v sytosti purpurové barvy liší a část semenáčů zůstává spíše bronzově zelená; tmavě zbarvené jedince proto udržují školky dělením, ne výsevem.
Stanovištěm je polostín i plné slunce. Odrůda snáší přímé slunce lépe než novější barevné dlužichy, ale jen v půdě, která v létě nevysychá; v horkých polohách je jistější místo se stínem v poledních hodinách, jinak listy blednou a okraje zasychají. Půda má být humózní, živná, stejnoměrně vlhká a hlavně propustná - těžký ulehlý jíl a zimní zamokření vedou k hnilobě kořenového krčku. Mrazuvzdornost je dobrá, uvádějí se zóny 4 až 9. Trs se během let vytlačuje nad povrch půdy a obnažený krček pak v zimě namrzá, proto se rostliny po třech až čtyřech letech dělí a sázejí zpět hlouběji. Srnčí zvěř ani hlodavci dlužichu nevyhledávají a vážnější choroby ani škůdci se u ní běžně nevyskytují; jediným pravidelným problémem bývá právě hniloba krčku v přemokřené půdě.
Růžice listů měří na výšku 20 až 30 centimetrů a do šířky 30 až 40 centimetrů; s květními stvoly rostlina dosahuje 40 až 60 centimetrů. Rozdíly v údajích školek plynou z toho, zda se měří jen listová růžice, nebo výška v květu. Rozrůstá se pozvolna, netvoří výběžky a obrys výsadby drží po léta. Pro souvislý pokryv se počítá sedm až devět rostlin na m2.
Použití má odrůda především jako barevný podklad: lemuje cesty a okraje záhonů, tvoří plošný porost pod vyššími trvalkami a keři, uplatní se ve skalce, ve stinných partiích a v nádobách a truhlících, kde tmavý list vydrží od jara do zimy. Dobře vypadá proti stříbřitým a světle zeleným sousedům, třeba proti hostám, kapradinám, bergéniím a ostřicím, a proti bíle či světle růžově kvetoucím trvalkám. V nádobě vydrží několik let bez přesazení a snese i celoroční stanoviště na chráněné terase.
Odrůdu našel v roce 1980 Brian Halliwell v Královské botanické zahradě v Kew mezi semenáči pěstovanými z jedné zásilky osiva; jméno 'Palace Purple' odkazuje na Kew Palace, palác v areálu zahrady. Původní osivo pocházelo z přirozeně purpurolisté rostliny, kterou v jihovýchodních státech USA nasbíral botanik Edgar Wherry - a právě odtud pramení pozdější oprava původního botanického určení, protože Heuchera micrantha tam neroste. V roce 1991 získala odrůda titul Perennial Plant of the Year od americké Perennial Plant Association a od Královské zahradnické společnosti ocenění Award of Garden Merit. Stala se východiskem šlechtění celé dnešní řady barevnolistých dlužich.