Dlužicha americká 'Palace Purple' (Heuchera americana 'Palace Purple') je nejrozšířenější tmavolistá dlužicha a jedna z nejotužilejších. Pěstuje se pro list: javorovitě laločnatý, na líci tmavě purpurový až bronzově zelený, na rubu vínově červený. Květ je jen doplněk.
Rostlina tvoří kompaktní polokulovitou růžici z krátkého dřevnatějícího oddenku. List je dlouze řapíkatý, široce vejčitý až okrouhlý, se třemi až sedmi mělkými laloky a vroubkovaným okrajem a na líci lesklý. Barva je nejsytější na jaře a na podzim, v horkém a suchém létě přechází do bronzově zelené; mladé listy bývají tmavší než starší. Listy přes zimu vytrvávají a v mírné zimě zůstává růžice olistěná, ke konci zimy listy zeslábnou a nahradí je nové.
V červnu a červenci vyrůstají nad růžicí štíhlé, tuhé, tmavě červené stvoly s řídkými vzdušnými latami drobných zvonkovitých kvítků, bílých až slabě narůžovělých. Po odkvětu zůstávají červenohnědá plodenství, která nad listy vydrží řadu týdnů; když má vyniknout jen list, stvoly se seříznou. Jde o semenný kmen, jednotlivé rostliny se proto liší sytostí purpurové a část semenáčů zůstává spíš bronzově zelená. Tmavě zbarvené rostliny se množí dělením, ne výsevem.
Roste v polostínu i na plném slunci. Přímé slunce snáší lépe než novější barevné dlužichy, ale jen v půdě, která v létě nevysychá; v horkých polohách je jistější místo se stínem v poledne, jinak listy blednou a okraje zasychají. Půda má být humózní, živná, stejnoměrně vlhká a hlavně propustná, protože těžký ulehlý jíl a zimní zamokření vedou k hnilobě kořenového krčku. To je také jediný pravidelný problém; vážnější choroby a škůdci se běžně nevyskytují a srnčí zvěř ani hlodavci dlužichu nevyhledávají. Je mrazuvzdorná a přezimuje bez ochrany. Trs se ale s léty vytlačuje nad povrch a obnažený krček v zimě namrzá, proto se po třech až čtyřech letech dělí a sází zpět hlouběji.
Růžice je 20 až 30 cm vysoká a 30 až 40 cm široká, s květními stvoly měří rostlina 40 až 60 cm. Rozrůstá se pozvolna, výběžky netvoří a obrys výsadby drží léta. Na souvislý pokryv se sází sedm až devět rostlin na m2.
Uplatní se hlavně jako barevný podklad: lemuje cesty a okraje záhonů, tvoří plošný porost pod vyššími trvalkami a keři a hodí se do skalky, do stinných partií i do nádob a truhlíků, kde tmavý list vydrží od jara do zimy. Dobře vypadá proti stříbřitým a světle zeleným sousedům, třeba proti hostám, kapradinám, bergéniím a ostřicím, i proti bíle či světle růžově kvetoucím trvalkám. V nádobě vydrží několik let bez přesazení a snese i celoroční stanoviště na chráněné terase.
Odrůdu našel v roce 1980 Brian Halliwell v Královské botanické zahradě v Kew mezi semenáči vypěstovanými z jedné zásilky osiva. Jméno odkazuje na Kew Palace, palác v areálu zahrady. Osivo pocházelo z přirozeně purpurolisté rostliny, kterou v jihovýchodních státech USA nasbíral botanik Edgar Wherry. V roce 1991 ji v USA zvolili trvalkou roku a stala se východiskem šlechtění celé dnešní řady barevnolistých dlužich.