Devaterník 'The Bride' (Helianthemum 'The Bride') je nízký poléhavý polokeř z čeledi cistovitých, který se v zahradách pěstuje mezi skalničkami a trvalkami. Zahradní devaterníky vznikly křížením několika evropských a středomořských druhů, hlavně devaterníku penízkovitého (Helianthemum nummularium), který roste na vápnitých stráních a suchých trávnících po celé Evropě včetně Česka. 'The Bride' patří k nejstarším a nejrozšířenějším bílým odrůdám.
Tvoří hustý, plochý polštář z tenkých dřevnatějících větviček. Listy jsou drobné, úzce podlouhlé a vstřícné, na líci matně šedozelené, na rubu plstnaté, takže celý porost má stříbrošedý nádech. Olistění vydrží i přes zimu, jen část listů v ní ubude. Květy jsou miskovité, pětičetné, dva až dva a půl centimetru široké, čistě bílé se snopcem zlatožlutých tyčinek uprostřed.
Hlavní kvetení připadá na květen a červen. Každý květ se otevře na jediný den, poupat je však tolik, že porost kvete souvisle několik týdnů. Za slunce se květy otevírají, k večeru a za deště se zavírají. Po sestřihu odkvetlých výhonů zhruba o polovinu přijde v létě slabší druhá vlna, někdy až do srpna; sestřih zároveň odstraní drobné tobolky, které okrasnou hodnotu nemají. Na jaře polštář obrůstá brzy, dřív než většina trvalek.
Stanoviště musí být na plném slunci. V polostínu porost prořídne, větvičky se vytáhnou a kvete jen sporadicky. Půda má být propustná, chudší až středně živná, písčitohlinitá až štěrkovitá, neutrální až zásaditá, nejlépe s příměsí vápence. Těžký jíl a zamokření nesnáší a zimní vlhko v těžké půdě zahubí devaterník mnohem častěji než mráz. V suchém, propustném substrátu je mrazuvzdorný do -20 °C, ve vlhkých a stinných místech zimuje nespolehlivě i v mírné zimě. Po zakořenění vydrží sucho a vystačí se srážkami. Štěrkový mulč chrání mělké kořeny v horku a zároveň brání zahnívání krčku.
Roste pomalu až středně rychle. Polštář je vysoký jen 10 až 20 cm, do šířky se rozkládá obvykle na třicet až čtyřicet centimetrů, starší rostliny až na 80 cm, a plné velikosti dosáhne za dva až tři roky. Bez pravidelného sestřihu od středu vyholuje a rozpadá se, takže vydrží spíš roky než desetiletí; staré rostliny se nahrazují mladými z řízků.
Je to rostlina suchých, výhřevných míst: skalek, skalních zídek, přes jejichž hranu přepadá, suchých svahů, štěrkových záhonů a předzahrádek, spár v dlažbě, okrajů záhonů a mělkých nádob. Sází se s mateřídouškou, netřesky, rozchodníky, kociánkem, levandulí, šalvějí a nízkými travinami. Bílá se zlatým středem působí mezi pestrými devaterníky jako neutrální prvek, který barvy sousedů zklidní. Květy navštěvují včely a další opylovači.