Cypřišovec Leylandův 'Gold Rider' (Cupressocyparis leylandii 'Gold Rider') ve tvaru pon-pon je stálezelený tvarovaný výpěstek o celkové výšce 120 až 140 cm, pěstovaný v kontejneru C18. Pon-pon označuje několik samostatných, do koule sestřižených pater posazených nad sebou na jednom průběžném kmeni, mezi nimiž je kmen úmyslně vyčištěný. Nejde o kmínkový výpěstek s jedinou korunou ani o volně rostlý kužel.
Olistění tvoří drobné šupinovité lístky přitisklé k plochým vějířovitým větévkám. Zlatožlutou barvu drží odrůda po celý rok; nejsytější je na plném slunci, ve stínu přechází do zelenožluté. Tvar nevzniká roubováním ani vyvazováním, nýbrž výhradně střihem. Ve školce se u mladé rostliny ponechá průběžný vrcholový výhon, ve zvolených výškách se vyberou silnější přesleny větví a ty se opakovaným zaštipováním zahustí do koulí; mezilehlé úseky kmene se čistí. Výpěstek této velikosti s vypracovanými patry představuje několik let růstu a nejméně stejný počet sezon ruční práce, která tvoří hlavní část jeho ceny.
Udržovací řez se provádí dvakrát za sezonu, obvykle v červnu a znovu koncem srpna, a vede vždy jen do mladého olistěného přírůstku. Cypřišovec neobráží ze starého holého dřeva, takže zásah do hnědého vnitřku patra zanechá trvalou díru, kterou už nic nezakryje. Vynechá-li se řez jedinou sezonu, patra se rozrostou a spojí a obnovení obrysu by vyžadovalo právě onen řez do starého dřeva. Odstraňují se také výhony rašící na holých úsecích kmene mezi patry.
Umístění je solitérní: samostatně na trávníku, ve dvojici po stranách vstupu nebo v nádobě na terase, kde patrovitá stavba vynikne proti stěně. Kontejner o objemu osmnácti litrů je pro rostlinu této výšky těsný, proto se po dvou až třech letech přesazuje do většího. Bal v něm rychle vysychá a hnědnutí olistění ze sucha je u cypřišovců nevratné. Hustá patra působí ve větru jako plachta, nádoba proto musí být stabilní.
Zimování v nádobě rozhoduje víc než mrazuvzdornost odrůdy. Ve volné půdě rostlina snáší zónu 5b, tedy zhruba minus sedmadvacet stupňů, ale promrznutí kořenového balu v omezeném objemu substrátu bývá častější příčinou úhynu než mráz na olistění. Nádoba se proto obaluje, staví na izolační podložku k závětrné stěně a substrát se přes zimu udržuje mírně vlhký, protože stálezelené olistění odpařuje vodu i za mrazu. Mokrý sníh se v hustých patrech zachytává a láme větve, po vydatné nadílce se oklepává.
Obrůstání je ochotné: patra se po střihu zacelí během několika týdnů. 'Gold Rider' přitom roste pomaleji než zelený leylandi i než starší 'Castlewellan Gold'. Bez řezu dorůstá ve volné půdě dvou až deseti metrů při šířce dvou až čtyř metrů, ve tvarovaném pěstování se ale velikost udržuje střihem trvale na dané výšce.
Cypřišovec Leylandův vznikl náhodou. Roku 1888 vyklíčila v parku Leighton Hall ve Walesu semena, z nichž vzešli kříženci cypřiše velkoplodého a cypřišku nutkajského, tedy dvou rodů, které se v přírodě nikdy nesetkají. Jméno kříženec nese po Christopheru Leylandovi, majiteli panství. Odrůdu 'Gold Rider' vybrali v polovině osmdesátých let dvacátého století v nizozemském Boskoopu; zlatou barvu drží po celý rok lépe než starší 'Castlewellan Gold', roste však pomaleji, a její školkařská produkce je proto zdlouhavější. Tvarování do pater zvaných pon-pon vychází z francouzské tradice stříhaných dřevin.