Cypřišovec Leylandův 'Castlewellan Gold' (Cupressocyparis leylandii 'Castlewellan Gold') ve tvaru pon-pon je stálezelený tvarovaný výpěstek: na jednom průběžném kmínku sedí několik samostatných, do koule sestříhaných pater, mezi nimiž zůstává kmen holý. Nejde o kmínek s jednou korunou ani o volně rostlý kužel, ale o samostatný tvar s vlastní údržbou.
Tvar vzniká postupně. Rostlina se v školce vede jako jednokmenná, ve zvolených výškách se ponechají silnější přesleny větví a ty se opakovaným zaštipováním zahustí do koulí; mezilehlé části kmene se průběžně čistí. Kompletní pon-pon se pěstuje několik let a právě tato ruční práce, nikoli velikost rostliny, tvoří hlavní část ceny.
Olistění je stálezelené, tvořené drobnými šupinovitými lístky přitisklými k tenkým větévkám. Barva je zlatožlutá, nejsytější na osluněné straně a na nových přírůstcích; ve stínu přechází do zelenožluté. Právě zlatá barva odlišuje odrůdu od zeleného cypřišovce a v zimní zahradě tvoří barevný akcent.
Udržovací řez je jádro užitné hodnoty a u tohoto tvaru je náročnější než u kmínkových výpěstků. Cypřišovec roste velmi rychle, ročně přiroste i šedesát až devadesát centimetrů, takže koule se rozjedou během jediné sezony. Stříhá se dvakrát až třikrát za sezonu, obvykle v květnu, v červenci a případně v září, aby si každá koule udržela obrys a aby mezi patry zůstal viditelný holý kmen. Vynechá-li se řez jednu sezonu, patra se spojí a tvar zanikne.
Rozhodující omezení: cypřišovec neobráží ze starého hnědého dřeva. Řez se proto vždy vede jen do zeleného olistění; zaříznutí do holé hnědé části uvnitř koule zanechá trvalou díru, která se nezacelí. Z toho plyne, že zanedbaný pon-pon se nedá zmladit zpět, jen odstranit.
Umístění odpovídá charakteru zboží. Nejčastěji se rostlina používá jako solitéra u vstupu, v páru po stranách schodiště, jako opakovaný prvek podél cesty nebo v nádobě na terase. Ve formální výsadbě funguje jako svislý bod, který vede pohled.
Nádoba má být hlubší, s objemem odpovídajícím výšce rostliny, s drenážní vrstvou a propustným substrátem; u vyšších výpěstků je podstatná stabilita, protože hustá patra působí ve větru jako plachta. Přesazuje se zhruba každé dva až tři roky.
Zimování je u nádobových tvarovanců rozhodující. Promrznutí kořenového balu v malém objemu substrátu je častější příčina úhynu než mráz na olistění; nádoba se proto obalí, postaví na izolační podložku a odsune od promrzající stěny. Ve volné půdě rostlina snese teploty kolem minus dvaceti stupňů. Dalším zimním rizikem je mokrý sníh, který se v hustých patrech zachytí a větve rozlomí, takže se sníh po vydatné nadílce oklepává.
Stanoviště vyžaduje slunné až mírně polostinné; na slunci je barva nejsytější. Půda může být jakákoli propustná, včetně chudé a vápnité. Kořenový systém je mělký, proto rostlina v suchém létě potřebuje zálivku, zvlášť v nádobě.
Cypřišovec Leylandův je mezirodový kříženec, který vznikl náhodně roku 1888 ve Walesu na panství Leighton Hall zkřížením cypřiše velkoplodého a cypřišku nutkajského; podle správce panství nese jméno. Kříženec zdědil po jednom rodiči rychlost růstu a po druhém odolnost, a stal se proto nejpoužívanější dřevinou na rychlé živé ploty v západní Evropě. Zlatolistá odrůda 'Castlewellan Gold' vznikla roku 1962 v severoirském Castlewellanu a jméno nese po tamním arboretu. Tvarování do pater zvaných pon-pon pochází z francouzské zahradní tradice a v evropském školkařství se rozšířilo v posledních desetiletích.