Cypřišovec Leylandův 'Castlewellan Gold' (Cupressocyparis leylandii 'Castlewellan Gold') ve tvaru zahradní bonsaje je stálezelený výpěstek vedený podle japonské tradice tvarování dřevin ve volné půdě. Nemá geometrický obrys jako koule, kužel nebo spirála. Kmen je úmyslně nepravidelný a olistění se soustředí do několika plochých pater, mezi kterými zůstávají průhledy na kosterní větve.
Takový tvar se nedá jen ostříhat, musí se vybrat. Z mladé rostliny se postupně odstraní většina větví a ponechá se jen několik nosných, které se vyvážou do vodorovné polohy a zaštipováním se zahustí do plochých polštářů. Vnitřek koruny se pravidelně vyčistí, aby silueta kmene zůstala čitelná. Celá práce trvá několik let a tvoří hlavní část ceny výpěstku.
Šupinovité lístky přiléhají těsně k jemným větévkám a drží zlatožlutou barvu po celý rok. Nejsytější tón mají na horní, osluněné ploše každého patra a na čerstvých přírůstcích, ve stínu se barva tlumí do zelenožluté.
Údržba je u bonsaje pracnější než u pravidelných tvarů, protože se nestříhá podle obrysu, ale podle stavby. Patra se drží plochá a oddělená, z vnitřku se odstraňují nové výhony i větve, které narušují siluetu. Cypřišovec přirůstá 60 až 90 cm ročně, a proto se zasahuje dvakrát až třikrát za sezonu: v květnu, v červenci a podle potřeby ještě v září.
Ze starého hnědého dřeva cypřišovec znovu neobráží. Každý řez proto končí v zeleném olistění; zásah do holé části nechá díru, která už nezaroste. U tenkých pater bonsaje leží hnědé dřevo těsně pod zeleným povrchem a chyba se tu stane snadno.
Jako sběratelský a pohledový kus patří zahradní bonsaj na samostatné místo: ke vstupu, do štěrkové plochy, k vodnímu prvku, do japonsky laděné zahrady nebo do nádoby na terasu. Potřebuje volný prostor a klidné pozadí, ve skupině s jinými dřevinami silueta zaniká.
Pro pěstování v nádobě je třeba hlubší a stabilní nádoba s drenáží a propustným substrátem a přesazení zhruba po dvou až třech letech, jinak bal vyplní celý objem a rostlina strádá suchem. Kořeny v nádobě jsou mrazu vystavené víc než koruna, takže se nádoba na zimu obalí, postaví na izolační podložku a odsune od promrzající zdi. Ve volné půdě snese mráz do -20 °C. Na vodorovných patrech se drží víc mokrého sněhu než u jiných tvarů, po nadílce se proto oklepává.
Vyhovuje slunce až mírný polostín a jakákoli propustná půda, i chudá a vápnitá. Koření mělce, v suchém létě proto potřebuje zálivku.
Cypřišovec Leylandův vznikl náhodně roku 1888 ve Walesu na panství Leighton Hall, kde se zkřížil cypřiš velkoplodý s cypřiškem nutkajským. Zlatolistá odrůda 'Castlewellan Gold' byla vybrána roku 1962 v severoirském Castlewellanu. Tvarování dřevin do pater ve volné půdě přišlo z japonské zahradní tradice, kde se mu říká niwaki. Do evropského zahradnictví proniklo ve druhé polovině dvacátého století a rychle rostoucí cypřišovec se pro ně hodí, protože hotového tvaru dosáhne mnohem dřív než pomalu rostoucí jehličnany.