Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii) v podobě pon-pon je střihaný tvarovaný výpěstek: na průběžném kmeni se střídají kulovitá patra hustého jehličí oddělená vyholenými úseky kmene. Nabízený kus měří 150 až 175 centimetrů a roste v kontejneru C30, tedy v třicetilitrové nádobě odpovídající objemu kořenového balu, který tak velký tvar potřebuje.
Tvar vzniká výhradně řezem, nikoli roubováním. Z mladého řízkovance se postupně vyholují úseky kmene a ponechané přesleny větví se opakovaně zakracují, až z nich vznikne kompaktní koule. Cypřišovec přirůstá rychle — v mladém věku běžně 45 až 90 centimetrů za rok — takže stavbu pater lze založit poměrně brzy, vypěstování výpěstku této výšky s vyrovnanými, plnými koulemi ale ve školce zabere zpravidla pět až sedm let soustavného střihu. Odtud plyne rozdíl v ceně proti běžnému kontejnerovanému stromku téže velikosti.
Udržovací řez je nutný dvakrát za sezónu, obvykle na začátku léta po prvním rašení a znovu na přelomu srpna a září. Stříhají se pouze mladé olistěné letorosty; do starého bezjehličnatého dřeva cypřišovec prakticky neobrůstá, takže hlubší zmlazovací zásah zanechá trvalé holé místo. Při vynechání jednoho střihu ztratí koule ostrý obrys a během jediné sezóny se začnou slévat, po dvou letech bez řezu se tvar rozpadne zpět do pyramidálního habitu druhu.
Stanoviště snáší od plného slunce po mírný polostín; půda má být propustná, přiměřeně vlhká a spíše hlubší, zamokření ani utužení dřevina nesnáší. Dobře odolává větru a městskému i přímořskému prostředí. Uplatní se jako solitéra na trávníku, ve dvojici po stranách vstupu nebo brány a v nádobě na terase. Pro trvalé pěstování v nádobě je vhodný objem alespoň padesáti litrů a přesazování po dvou až třech letech; omezený bal rychle vysychá a jehličí, které jednou uschne, už neobroste.
Mrazuvzdornost druhu se uvádí v zóně 6 až 7, tedy řádově do −18 až −15 °C. V nádobě rozhoduje promrznutí kořenového balu, které bývá častější příčinou úhynu než mráz na nadzemní části — nádoba se proto obaluje a staví k závětrné stěně na izolační podložku. Nestříhaný strom dorůstá v našich podmínkách zpravidla pěti až osmi metrů výšky při šesti až osmi metrech šířky, takže bez pravidelného střihu tvar pon-pon zaniká rychle a nevratně.
Cypřišovec Leylandův je mezirodový kříženec cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa) a cypřišku nutkajského (Chamaecyparis nootkatensis), který vznikl náhodně ve Walesu. Roku 1888 sebral Christopher John Leyland v parku Leighton Hall semena, z nichž vzešlo šest neobvyklých semenáčů, a odvezl je na sídlo Haggerston Castle v Northumberlandu. Oba rodiče tam rostli asi padesát yardů od sebe; ve svých domovinách na protilehlých koncích Severní Ameriky se nikdy nepotkávají. Kříženec zdědil rychlý růst po cypřiši a odolnost po cypřišku a stal se nejpoužívanějším živoplotovým jehličnanem západní Evropy. Tvarování do pater pon-pon je mnohem mladší a přišlo s módou tvarovaných dřevin z italských a nizozemských školek.