Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii) v podobě pon-pon je stříhaný tvarovaný výpěstek. Na průběžném kmeni se střídají kulovitá patra hustého olistění s vyholenými úseky kmene. Nabízený kus měří 150 až 175 cm a roste v třicetilitrovém kontejneru C30, jehož objem odpovídá kořenovému balu, který tak velký tvar potřebuje.
Tvar vzniká pouze řezem. Mladému řízkovanci se postupně vyholují úseky kmene a ponechané přesleny větví se zakracují tak dlouho, až z nich vzniknou husté koule. V mládí přirůstá cypřišovec 45 až 90 cm za rok, takže patra lze založit poměrně brzy. Vypěstovat výpěstek této výšky s vyrovnanými, plnými koulemi ale zabere obvykle pět až sedm let soustavného střihu, a v tom je rozdíl v ceně proti obyčejnému kontejnerovanému stromku stejné velikosti.
Koule se stříhají dvakrát za sezonu: poprvé na začátku léta po prvním rašení, podruhé na přelomu srpna a září. Řez vede jen do mladých olistěných letorostů, do starého dřeva bez olistění cypřišovec prakticky neobrůstá a hlubší zmlazení by zanechalo trvale holé místo. Když se jeden střih vynechá, ztratí koule ostrý obrys a během jediné sezony začnou splývat. Po dvou letech bez řezu se tvar rozpadne a strom se vrátí k pyramidálnímu vzrůstu druhu.
Snáší plné slunce i mírný polostín. Půda má být propustná, přiměřeně vlhká a spíš hlubší, zamokření a utužení nesnáší. Dobře odolává větru, městskému prostředí i přímořskému vzduchu. Pon-pon se hodí jako solitéra do trávníku, do páru po stranách vstupu nebo brány a do nádoby na terase.
Pro trvalé pěstování v nádobě potřebuje objem nejméně 50 litrů a přesazení po dvou až třech letech. Malý bal rychle vysychá a uschlé olistění už neobroste, na zálivku se proto nesmí zapomínat. Mrazuvzdornost je do -15 °C. V nádobě je ale větší hrozbou promrznutí kořenového balu než mráz na koruně, nádoba se proto na zimu obalí a postaví na izolační podložku k závětrné stěně.
Nestříhaný strom dorůstá v našich podmínkách obvykle pěti až osmi metrů do výšky a šesti až osmi metrů do šířky. Bez pravidelného střihu tvar pon-pon zaniká rychle a nevratně, koupí výpěstku proto začíná i závazek stříhat ho každý rok.
Cypřišovec Leylandův je mezirodový kříženec cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa) a cypřišku nutkajského (Chamaecyparis nootkatensis). Roku 1888 sebral Christopher John Leyland v parku Leighton Hall ve Walesu semena, vzešlo z nich šest neobvyklých semenáčů a odvezl je na sídlo Haggerston Castle v Northumberlandu. Ve svých domovinách na protilehlých koncích Severní Ameriky se rodiče nepotkají. Rychlý růst zdědil kříženec po cypřiši, odolnost po cypřišku, a stal se nejrozšířenějším živoplotovým jehličnanem západní Evropy. Tvarování do pater pon-pon přišlo mnohem později s módou tvarovaných dřevin z italských a nizozemských zahradnictví.