Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii) je mezirodový kříženec cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa) a cypřišku nutkajského (Chamaecyparis nootkatensis). Je sterilní, klíčivá semena netvoří a množí se jen řízkováním. Jde o základní zelenou formu bez odrůdového jména; vedle ní jsou v nabídce odrůdy 'Leighton Green', '2001', 'Castlewellan Gold' a 'Gold Rider'.
V mládí je úzce kuželovitý s průběžným vrcholem, ve stáří se koruna rozšiřuje a zaobluje. Drobné šupinovité olistění přiléhá k větvičkám složeným do plochých vějířů a na omak je mírně aromatické. Sytě zelená barva se přes zimu nemění, což je proti mnoha tújím a cypřiškům výhoda. Kmen kryje červenohnědá, hluboce rozpraskaná borka. Šištice se tvoří jen výjimečně, takže dřevina vypadá celý rok stejně; jen rašení od dubna do června je o odstín světlejší.
Daří se mu na slunci a v mírném polostínu, ve stínu spodní olistění opadává a plot se zespodu vyprázdní. Půda může být jakákoli propustná, i chudá, jílovitá a vápnitá, nejlépe s pH 6 až 6,5. Dlouhodobé přemokření nesnáší, hrozí hniloba kořenů. Kořeny jsou ploché a lámavé, vysoké solitéry na otevřených místech proto může vyvrátit vítr. Do vzdálenosti asi dvou metrů od kmene odebere většinu vody a živin a ostatní výsadba v tomto pásu strádá. Mrazuvzdornost je do -27 °C; v zimě víc hrozí vysušení olistění mrazivým větrem u čerstvě vysazených rostlin.
Rychlost růstu je pro tuto dřevinu určující. V našich podmínkách přirůstá kolem 50 cm ročně a neřezaný dorůstá 20 až 25 m výšky; volně rostoucí plot bývá 3 až 5 m široký. Řez snáší velmi dobře, ale jen v olistěné části. Ze starého bezlistého dřeva neobráží, stejně jako cypřišky a zeravy; z jehličnanů to umí jen tis. Zanedbaný plot proto nelze zmladit ani zúžit, řez do hnědého vnitřku zůstane trvale prázdný. Výšku lze snížit nejvýše o třetinu, boky už nezahoustnou. Stříhá se od dubna do konce srpna jednou až dvakrát, rychle rostoucí plot až třikrát za sezonu; řez v říjnu zvyšuje riziko odumírání.
Uplatnění má téměř výhradně jako stříhaný nebo volný živý plot, pohledová a protivětrná stěna a zelená kulisa na velkých plochách. Do plotu se sází po 0,6 až 0,8 m, tedy jedna až dvě rostliny na metr. Do malých zahrad se kvůli konečné velikosti a vyčerpávání půdy nehodí. Za hnědnutím plotů bývá nejčastěji mera cypřišová, dále rakovinné odumírání (Seiridium cardinale), skvrnitost jehličí (Passalora) a kořenové hniloby rodu Phytophthora.
Kříženec vznikl náhodně roku 1888 v parku Leighton Hall ve velšském Powysu, kde vedle sebe rostly oba rodičovské druhy původem z různých částí Severní Ameriky. Ze semen cypřišku nutkajského opylených cypřišem velkoplodým vzešlo šest semenáčů s neobvykle bujným růstem. Jméno nese po Christopheru Leylandovi, který panství zdědil a sazenice si převezl do své zahrady. V přírodě se rodičovské druhy nesetkají a sterilní potomstvo se udržuje jen vegetativně.