Cypřišek Lawsonův 'Ellwoodii' (Chamaecyparis lawsoniana 'Ellwoodii') je jedna z nejznámějších zahradních forem tohoto severoamerického jehličnanu. Vznikla ve 20. letech 20. století v Anglii jako semenáč, pojmenovaný po zahradníkovi Ellwoodovi, a od té doby se pěstuje po celé Evropě. Na rozdíl od běžných cypřišků s plochými šupinovitými větvičkami si podržela juvenilní olistění: drobné jehlicovité lístky, měkké na dotek, které dávají keři jemnou, téměř péřovou strukturu.
Barva je modrošedá až ocelově modrozelená, v zimě s nádechem do kovově modré. Větve stojí husté a vzpřímené, těsně u sebe, a vytvářejí úzký sloup nebo štíhlý kužel. Roste pomalu, ročně jen o několik centimetrů do šířky a 10 až 20 cm do výšky; za deset let bývá vysoký asi 1,5 až 2 metry, v dospělosti dosáhne 3 metrů při šířce kolem 1 metru.
Daří se mu na slunci i v polostínu; ve stínu řídne a ztrácí modravý tón. Půda má být propustná, humózní a mírně vlhká, kyselá až neutrální. Nesnáší přemokření ani dlouhé sucho, v horkém létě se proto zalévá, hlavně mladé rostliny a keře v nádobách. Zimu snese do teplot kolem -29 °C. Ve vyšších polohách a na větrném místě mohou zimní slunce a vítr spálit jehlice na jižní straně; mladé rostliny se tehdy zastíní netkanou textilií.
Úzké vzpřímené větve se pod těžkým mokrým sněhem rozevírají; sníh se z nich proto setřásá, případně se koruna na zimu volně obváže. Řez není nutný. Případné zkrácení se dělá na jaře nebo v létě jen v zeleném olistění, protože ze starého dřeva cypřišek znovu neobrazí.
Sází se do jámy širší než bal, s kompostem a bez hlubšího zasypání kmínku, a po výsadbě se vydatně zalije.
Ve skupině tří nebo pěti rostlin vytvoří vertikální akcent ve vřesovišti nebo skalce, v řadě po 50 až 60 cm nízký stálezelený plot, který se jen lehce zarovná. Rostlina je při požití jedovatá a míza může dráždit kůži.