Kumquat (Citrus japonica) je drobný stálezelený citrus pro pěstování v nádobě, kde dorůstá obvykle jednoho až dvou metrů. Tvoří hustou, košatou korunu s malými, tmavě zelenými a lesklými listy. Ostny téměř nemá, takže se s ním dobře zachází při přenášení i řezu.
Plody jsou nejmenší ze všech citrusů: oválné až podlouhlé, dva až čtyři centimetry dlouhé, s hladkou světle až sytě oranžovou slupkou. Slupka je tenká, sladká a plná silic a vyvažuje kyselou dužninu uvnitř. Kumquat se proto neloupe, jí se celý a chuť vzniká souhrou sladké slupky a kyselé šťávy. Zraje na podzim a zralé plody vydrží na rostlině týdny až měsíce bez ztráty kvality, takže se trhají postupně podle potřeby.
V létě kvete drobnými bílými květy, které silně voní a často se objevují opakovaně. Opylovač nepotřebuje, plody nasadí i osamocený kumquat na balkoně. Plodit začíná brzy a spolehlivě už jako malá rostlina, a proto patří k nejvděčnějším citrusům do nádoby.
Potřebuje hodně světla, nejméně šest až osm hodin denně. Léto mu nejvíc prospívá venku na slunném, chráněném místě. Substrát má být propustný, mírně kyselý a stále rovnoměrně vlhký; vadí mu přemokření i úplné vyschnutí balu. Zalévá se měkkou, odstátou vodou, protože po tvrdé vodě listy žloutnou. Od jara do konce léta se přihnojuje hnojivem pro citrusy.
Zimuje na světlém místě při pěti až deseti stupních s výrazně omezenou zálivkou. Chlad snáší ze všech citrusů nejlépe a krátkodobě vydrží pokles k 0 °C, mráz ale nesnese a ve volné půdě u nás celoročně růst nemůže. V teplé obytné místnosti s nedostatkem světla shazuje listy a napadají ho svilušky a červci.
Plody se jedí čerstvé celé, kandují se, nakládají do sirupu nebo alkoholu a vaří se z nich marmeláda a chutney. Celé kumquaty zdobí dezerty i nápoje. Marmeláda má příjemně nahořklou dochuť z bílé vrstvy pod slupkou. V asijské kuchyni se plody nakládají do soli a připravuje se z nich čaj.
Na jaře se zkracují přerostlé výhony a prosvětluje se vnitřek koruny; řez kumquat snáší dobře a ochotně obrůstá. Přesazuje se po dvou až třech letech, vždy jen do o málo větší nádoby, protože v přebytečném substrátu se drží voda a kořeny trpí.
Kumquat pochází z jižní Číny, kde se pěstoval už ve 12. století. Do Evropy ho roku 1846 přivezl skotský botanik a sběratel rostlin Robert Fortune. V Číně a ve Vietnamu jsou kvetoucí a plodící kumquaty tradiční ozdobou domácností o svátcích lunárního nového roku a symbolizují prosperitu. Zlatavé plody se k tomu hodí, protože zralé vydrží na větvích celé týdny.