Cicimek čínský (Ziziphus jujuba) je opadavý trnitý keř nebo malý strom z čeledi řešetlákovitých, u nás známý také jako jujuba nebo čínské datle. Mladé větve jsou zelené a rovné, starší uzlovité a křivolaké. V každém uzlu vyrůstají dva palistové trny, přímý až 3 cm dlouhý a krátký, dolů zahnutý; u části rostlin trny chybějí. List je lesklý a kožovitý, vejčitý až eliptický, 3-7 cm dlouhý, jemně vroubkovaný a se třemi výraznými žilkami od základny, na podzim žloutne. Květy jsou silně vonné žlutozelené hvězdičky asi 5 mm široké, sedí po několika v paždí listů a každá je otevřená jen jeden den.
Plodem je peckovice, oválná, kulovitá nebo hruškovitá, zhruba 2-4 cm dlouhá a 1-2 cm široká. Při zrání přechází ze zelené přes oranžově žlutou do červenohnědé a nakonec se scvrkává a vrásní. Bělavá až nažloutlá dužnina je za čerstva pevná a křupavá, sladká s nakyslým tónem, a vitaminu C obsahuje výrazně víc než jablko. Když plody zůstanou na dřevině déle nebo se usuší, změknou, zesládnou a dostanou datlovou chuť. Uvnitř je jedna tvrdá podlouhlá pecka.
V našich podmínkách zraje obvykle v září a říjnu, v teplém roce od konce srpna. Po chladném létě dozraje jen část úrody a zbytek změkne do jedlé podoby až po opadu listí. Výsledek sklizně tedy určuje délka a teplota léta. Květy jsou oboupohlavné a opyluje je drobný hmyz. Cicimek je samosprašný, s jinou odrůdou v sousedství ale plodí výrazně lépe. Plodit začíná brzy po výsadbě, první větší sklizeň přichází zpravidla po pěti letech.
Potřebuje plné slunce, teplo a závětří, nejlépe místo u jižní stěny. Na půdu je skromný: vystačí si s kamenitou, sušší, chudou i vápnitou zeminou, nejlépe mu je v hlinitopísčité půdě neutrální až mírně zásadité. Jedinou výjimkou je zamokření, které nesnáší. Kořeny sahají až do tří metrů hloubky, takže zavedená rostlina sucho zvládá dobře. Mrazuvzdornost je do -20 °C; při takovém mrazu namrzají nevyzrálé konce letorostů. Raší pozdě, a květy tak unikají jarním mrazíkům.
Roste pomalu: v pěti letech měří okolo 1,5 m, v našich podmínkách obvykle zůstává při 3-5 m a chová se spíš jako vysoký keř. Od báze obráží výmladky, které je dobré průběžně odstraňovat. V zahradě patří do nejteplejšího závětrného koutu jako solitéra, k jižní stěně domu nebo do suché výsadby a snese i velkou nádobu. Plody se jedí čerstvé, suší se, kandují a zavařují do kompotů, sirupů a čajových směsí.
Cicimek pochází z povodí Žluté řeky na hranici čínských provincií Šan-si a Šen-si, kde se pěstuje nejméně sedm tisíc let. Vznikl z planého cicimku ostnitého (Ziziphus acidojujuba). Před třemi tisíci let se objevuje v nejstarší čínské poezii jako běžná plodina, před dvěma tisíci let se po Hedvábné stezce dostal do Koreje, Japonska a Střední Asie a dnes se pěstuje v desítkách zemí. Jen v Číně je popsáno přes sedm set odrůd.