Cicimek čínský (Ziziphus jujuba) je opadavý trnitý keř nebo malý strom z čeledi řešetlákovitých, u nás známý také jako jujuba nebo čínské datle. Mladé větve jsou zelené a rovné, starší uzlovité a křivolaké; v každém uzlu vyrůstají dva palistové trny, přímý až 3 cm dlouhý a krátký zahnutý dolů, u části rostlin trny chybějí. List je lesklý a kožovitý, vejčitý až eliptický, 3-7 cm dlouhý, jemně vroubkovaný, se třemi výraznými žilkami od základny, na podzim žlutý. Květ je nenápadný - silně vonné žlutozelené hvězdičky asi 5 mm široké po několika v paždí listů, otevřené jen jeden den.
Plodem je peckovice, oválná, kulovitá nebo hruškovitá, zhruba 2-4 cm dlouhá a 1-2 cm široká, u velkoplodých odrůd i větší. Zraje ze zelené přes oranžově žlutou do červenohnědé a nakonec se scvrkává a vrásní. Dužnina je bělavá až nažloutlá, za čerstva pevná a křupavá, chutí blízká sladkému jablku s nakyslým tónem; vitaminu C obsahuje výrazně víc než jabloň. Ponecháním na dřevině nebo sušením se stává vláčnou, sladkou a chuťově datlovou. Uvnitř je jedna tvrdá podlouhlá pecka.
Zrání spadá v našich podmínkách nejdříve na konec srpna, obvykle na září a říjen; v chladnějším roce dozraje jen část úrody, zbytek dojde do poživatelné kvality ještě po opadu listů. Rozhodující je délka a teplota léta, proto se u nás uplatní jen rané a středně rané odrůdy. Květy jsou oboupohlavné a většina odrůd samosprašná, výnos při samoopylení ale bývá nízký - sousedství druhé odrůdy plodnost zvyšuje a u části kultivarů je pro tvorbu semen nutné. Opylování zajišťuje drobný hmyz. Plodit začíná cicimek brzy, první větší sklizeň přichází zpravidla po pěti letech.
Stanoviště vyžaduje plně slunné, teplé a chráněné před větrem, nejlépe u jižní stěny. Na půdu je nenáročný: snáší kamenité, sušší, chudé i vápnité půdy, vyhovuje mu hlinitopísčitá zemina neutrální až mírně alkalické reakce, nesnáší jen zamokření. Kořeny jdou do hloubky až tří metrů, zavedená rostlina proto dobře odolává suchu. Mrazuvzdornost se udává kolem -20 °C, v suché zimě až -25 °C; při -20 °C namrzají nevyzrálé konce letorostů. Pozdní rašení chrání květ před jarními mrazíky.
Vzrůst je pomalý - v pěti letech okolo 1,5 m, v pětadvaceti asi 5 m, ve starém věku a v teple 8-10 m; ve zdejších podmínkách zůstává obvykle při 3-5 m a chová se spíš jako vysoký keř. Od báze obráží výmladky. V zahradě se hodí do nejteplejší závětrné polohy jako solitéra, k jižní stěně nebo do suché výsadby, snese i velkou nádobu. V kuchyni se plody jedí čerstvé, suší, kandují a zavařují do kompotů, sirupů a čajů.
Domovem cicimku je povodí Žluté řeky na hranici čínských provincií Šan-si a Šen-si, kde se pěstuje podle archeologických nálezů nejméně sedm tisíc let; vznikl z planého cicimku ostnitého (Ziziphus acidojujuba). Před třemi tisíci let se objevuje v nejstarší čínské poezii jako běžná plodina, před dvěma tisíci let se Hedvábnou stezkou dostal do Koreje, Japonska a Střední Asie a dnes se pěstuje v desítkách zemí. V samotné Číně je popsáno více než sedm set odrůd. Botanické jméno pochází z latinského zizyphum, přejatého z řečtiny, odkud vede i české pojmenování; obchodní jméno čínské datle vzniklo podle chuti sušených plodů.