Chryzantéma 'Duchess of Edinburgh' (Chrysanthemum rubellum 'Duchess of Edinburgh') je zahradní chryzantéma, která na rozdíl od podzimních hrnkových chryzantém z naší nabídky patří natrvalo do záhonu. Je mrazuvzdorná, na jednom místě vydrží roky a každý podzim znovu vykvete.
Poloplné úbory jsou červené až rubínově červené a uprostřed mají žlutý střed, který barvu ještě rozjasní. Vyrůstají ve volných chocholících na koncích lodyh od září do listopadu, kdy už se v záhonech mnoho květů nenajde. Proto je o ně zájem i mezi opylovači, kteří na podzim hledají poslední potravu. Řezané lodyhy vydrží ve váze dlouho a hodí se do podzimních kytic.
Trs je hustý, s trochu nepravidelným obrysem, dorůstá 50 až 90 cm do výšky a kolem 50 cm do šířky. Listy jsou tmavě zelené, na rubu šedozelené, hluboce dělené a při doteku aromaticky voní. Při práci s rostlinou se vyplatí rukavice, šťáva může citlivou pokožku podráždit.
Patří na plné slunce. V menším světle se lodyhy vytahují, trs řídne a poléhá. Půda má být vlhká a zároveň propustná; poradí si s hlinitou, písčitou i jílovitou zeminou, stojící vodu ale nesnáší. Na jaře se mladé výhony zaštipují, trs se tím rozvětví a nasadí víc poupat. Se zaštipováním je dobré skončit do začátku července, jinak se kvetení opozdí.
Suché lodyhy se po odkvětu nechávají stát přes zimu, chrání krček a seřezávají se až na jaře. V chladných polohách přijde vhod i silnější vrstva mulče. Rostlině vysazené až na podzim pomůže, když se jí odstraní květy a důkladně se namulčuje. Po několika letech se trs na jaře rozdělí, jinak začne ve středu odumírat. Dělením nebo řízky z mladých přízemních výhonů se na jaře dá také namnožit. Ze škůdců se občas objeví vrtalky, které list poškodí jen vzhledově; zálivka ke kořenům místo na listy omezuje listové choroby.
Místo najde ve slunných trvalkových výsadbách a všude tam, kde se budou stříhat květy do vázy.