Chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala) je největší a nejnápadnější chrpa v nabídce. Tvoří statný vzpřímený trs, ze kterého vyrůstají tuhé, převážně nevětvené lodyhy, každá zakončená jediným velkým úborem. V květu dorůstá 100 až 150 cm a trs se rozloží do šířky 60 až 80 cm.
Zajímavá je ještě před rozkvětem. Poupata jsou hnědá, kulatá a pokrytá šupinami, takže připomínají malé artyčoky. V červenci a srpnu se z nich vyvalí sytě žluté úbory velké 3 až 5 cm, husté a trochu rozcuchané. Na záhoně je žlutá barva vidět z velké dálky a úbory hojně navštěvují včely i motýli.
Úbory se dobře řežou do vázy a dají se také sušit do suchých vazeb a zimních kytic. Na řez se berou krátce po rozkvětu, dokud jsou úbory pevné.
Listy jsou velké, jednoduché až laločnaté a tvoří hustou spodní hmotu. Po odkvětu rostlina podruhé nekvete. Odkvetlé úbory lze odstranit, suché lodyhy ale mohou zůstat stát přes zimu a seříznout se až koncem března. Na zimu zatahuje a je mrazuvzdorná.
Nejlépe roste na slunci, snese ale i polostín. Půdu chce propustnou, stačí jí běžná i chudší a sušší zem a poradí si i s jílovitou, pokud v ní nestojí voda. Zamokření nesnáší. Vysoké lodyhy se ve větru a po dešti mohou rozkládat, proto se vyplatí opora nebo závětrné místo.
Ujímá se pomalu a plné síly dosáhne až po několika letech. Výběžky netvoří, zůstává v sevřeném trsu a dělení ani přesazování nemá ráda; místo je proto dobré vybrat napoprvé. Z chorob ji může postihnout padlí. Housenky pilatek občas okusují listy kolem poupat, květy ale nepoškodí. Králíci se jí vyhýbají.
Proti ostatním chrpám v nabídce je dvakrát vyšší, jako jediná kvete žlutě a kvete nejpozději, až v plném létě. Hodí se jako solitéra, do zadního plánu trvalkového záhonu a do přírodě blízkých výsadeb. Mezi nižšími trvalkami vytvoří výraznou vertikálu, kterou je vidět přes celý záhon. Původem je z horských luk Kavkazu.