Cesmína ostrolistá 'Argentea Marginata' (Ilex aquifolium 'Argentea Marginata') je v nabídce jako tvarovaný výpěstek na polovičním kmínku: stálezelená kulovitá koruna o průměru 40 až 45 cm na jediném čistém kmínku, v kontejneru C18. Kožovité listy s ostnitými zuby jsou uprostřed tmavě zelené a široce lemované krémově bílou; mladé přírůstky bývají zprvu narůžovělé až purpurově nadechnuté.
Odrůda je samičí. Když poblíž roste samčí cesmína, nasadí sytě červené plody, které na koruně vydrží od podzimu hluboko do zimy. Bílý lem listů s červenými bobulemi pak dává kmínku v zimě nejvíc barvy.
Cesmína přirůstá pomalu, zhruba 30 až 40 cm za rok, a vypěstovat korunu této velikosti na kmínku trvá ve školce obvykle čtyři až šest let. U pomalu rostoucí stálezelené dřeviny tvoří právě čas největší část ceny.
Kulový tvar se udržuje řezem jednou až dvakrát za sezonu. Hlavní zásah patří do března a dubna, tvarové dorovnání do léta, nejpozději do konce července, aby nové přírůstky do zimy vyzrály. Řez snáší cesmína velmi dobře a obrůstá i ze staršího dřeva. Bez řezu ztratí koruna během dvou až tří sezon kulový obrys a vytáhne se; nestříhaná cesmína ostrolistá dorůstá u nás tří až pěti metrů.
Průběžně se hlídají dvě věci: výmladky na kmínku a u paty, které by korunu přerostly, a čistě zelené výhony uvnitř koruny. Panašované cesmíny mají sklon vracet se k zelené barvě a zelené větve rostou silněji, takže bez vyřezávání bílý lem postupně vytlačí.
Snese plné slunce i polostín, na slunci je ale lem výraznější a koruna hustší. Půda má být propustná, stále mírně vlhká, slabě kyselá až neutrální; zamokření ani přeschnutí nesnáší. Přesazování snáší špatně, sází se proto s neporušeným balem.
Kmínková cesmína se hodí do páru u vchodu, do formálního záhonu i do nádoby na terase; pro trvalé pěstování v nádobě je vhodný objem od 25 litrů. Mráz snáší do -25 °C. V nádobě rozhoduje o přezimování kořenový bal: jeho promrznutí zahubí rostlinu častěji než mráz na listech, a proto si ochranu zaslouží nádoba i kmínek.
Cesmína provází evropskou zimní tradici od předkřesťanských dob: stálezelené větve s červenými plody se věšely do domů jako znamení, že život trvá i uprostřed zimy, a s britskými Vánocemi se zvyk rozšířil do celého světa. Panašované cesmíny se v Anglii vybíraly a pojmenovávaly po staletí a jejich sortiment dnes čítá stovky odrůd. 'Argentea Marginata' patří k nejstarším a nejrozšířenějším z bíle panašovaných.