Čemeřice východní 'Double Ellen Purple' (Helleborus orientalis 'Double Ellen Purple') je nejtmavší odrůda řady Double Ellen. Plné květy mají hlubokou purpurovou barvu, uprostřed kontrastují žluté tyčinky a plátky pokrývá jen jemné tečkování, které z dálky mizí. Proti 'Double Ellen Red' je květ tmavší a víc do fialova, proti 'Double Ellen Flash' mu chybí světlý střed a barva je souvislá od okraje až k tyčinkám.
Tmavá barva rozhoduje o tom, kam rostlinu dát. Pod hustou korunou v hlubokém stínu se purpurový květ ztrácí mezi tmavou zemí a listím. Lépe vynikne v polostínu, na okraji keřové skupiny nebo podél cesty, kam dopadá rozptýlené světlo. Pomůže i světlé pozadí: kámen, nízká zídka nebo světlá kůra. Za zamračených dnů, kterých je v únoru většina, je rozdíl mezi dobře a špatně umístěným trsem ještě výraznější.
Nejsilnější partnery má mezi cibulovinami. Kvete od února do dubna, takže se potká se sněženkami, bledulemi, ladoňkami i ranými narcisy. Bílé a žluté cibuloviny vysazené na podzim mezi trsy dají tmavým květům rám, a když po odkvětu zatáhnou, prázdné místo kryje listí čemeřice.
Listy jsou tmavě zelené, kožovité a dlanitě dělené a zimu většinou přečkají. Na jaře ale bývají otrhané, zhnědlé a mohou nést černou skvrnitost. Když se v polovině až na konci zimy odstřihnou u země, ještě před rozvinutím poupat, tmavé květy nejsou schované pod starým listím a choroba nepřejde na nové listy. Odstřižené listy patří do odpadu, ne na kompost.
Kvetoucí stonky dosahují nejvýš 35 cm a trs zůstává kompaktní, takže se hodí do popředí stinného záhonu i do nádoby, kde ji mohou doplnit rané cibuloviny zasazené do téhož substrátu. Daří se jí v humózní, vlhké a propustné půdě, neutrální i vápenité, chráněné před studeným větrem. Vyschnutí půdy nesnáší. Je mrazuvzdorná a zimní ochranu nepotřebuje.
Množí se ze semene z ručního opylení, proto se rostliny mohou mírně lišit sytostí purpurové i hustotou teček.