Cedr atlaský 'Glauca' (Cedrus atlantica 'Glauca') je modrá forma cedru atlaského, vybraná z modře zbarvených stromů v jeho domovských horách a dál množená tak, aby barvu nesla spolehlivě. Zatímco u semenáčů druhu je odstín loterie, tady je výsledek jistý.
Barva je důvod, proč se tenhle strom kupuje. Jehlice mají ocelově až stříbřitě modrý, pudrový tón a nejjasnější jsou na mladých výhonech, kde po rašení téměř září. Starší jehličí uvnitř koruny je o něco tlumenější, modrozelené, takže strom má hloubku a nepůsobí ploše. Jehlice jsou krátké, do 2,5 cm, tuhé a stojí v hustých svazečcích po deseti až čtyřiceti. Barva se drží po celý rok, v zimě nehnědne ani nebledne.
Rychlost růstu bývá podceňována. Ročně přibude 30 až 60 cm, takže z mladé rostliny je za deset let strom vysoký 3 až 4 m a široký 1 až 1,5 m. Tím růst nekončí: dospělý cedr dosahuje 12 až 25 m. Kdo ho vysadí k terase nebo pod okna, bude ho za dvacet let řešit. Patří doprostřed trávníku, do parku nebo na okraj velkého pozemku, odkud bude vidět z dálky.
V mládí má úzký kuželovitý tvar s tuhou špičkou a větvemi mířícími šikmo vzhůru. S věkem houstne, rozšiřuje se do pyramidy, spodní větve se stáčejí do vodorovné polohy a vrchol se postupně zplošťuje.
Pro plnou modř potřebuje přímé slunce. Půda musí být propustná; zamokření, ulehlá zem a zpevněný povrch nad kořeny ho oslabují. Naopak horko, sucho, vítr a městský vzduch snáší dobře, a proto obstojí i v městské zeleni, pokud má kolem sebe dost prostoru.
Mrazuvzdornost odpovídá vzrostlým atlaským cedrům, běžnou zimu přečká bez ochrany. Mladé stromy na větrném místě ocení v prvních zimách závětří.
Modrá vynikne nejlépe proti tmavému pozadí, třeba před skupinou zelených jehličnanů nebo vzrostlých listnáčů.
Na starších stromech se objevují vzpřímené soudkovité šišky dlouhé 5 až 7,5 cm, nejprve zelené, po dvou letech hnědé.