Brusnice chocholičnatá 'Brigitta' (Vaccinium corymbosum 'Brigitta'), v prodeji označovaná jako kanadská borůvka, je pozdní odrůda severní vysoké borůvky se vzpřímeným a velmi bujným růstem. Keř dorůstá zhruba 1,5 až 2 metrů, tvoří otevřenou, vzdušnou korunu a v produkčních výsadbách se hodí i pro strojní sklizeň.
Plody jsou velké, světle modré s výrazným voskovým ojíněním, pevné, s malou stopečnou jizvou. Dužnina je pevná a chuť sladce navinulá s výraznější kyselinkou než u raných odrůd. Odrůda je v sortimentu ceněna hlavně pro skladovatelnost: bobule vydrží v chladu několik týdnů bez měknutí a jsou vhodné k mražení, po kterém drží tvar a nerozpadají se.
Sklizeň probíhá zhruba od srpna do září a rozkládá se do několika vln. Plodnost kolísá podle stanoviště a ročníku, jedním z důvodů bývá nedostatečné vyplnění hroznu při chladném počasí v době kvetení. Odrůda je samosprašná, ale právě u ní cizí opylení jinou pozdní odrůdou znatelně zlepšuje násadu i velikost bobulí; jako partner se hodí 'Aurora', 'Elliott' nebo 'Chandler'.
Stanoviště vyžaduje slunné, s kyselou půdou o pH 4,0 až 5,5, propustnou, humózní a rovnoměrně vlhkou. Vhodný je rašelinný substrát s příměsí borkové kůry; vápnitá půda vede ke chloróze listů. Kořeny jsou mělké a jemné, proto se plocha kolem keře mulčuje a nekypří. V suchých obdobích je nutná zálivka měkkou vodou, ideálně dešťovou, protože tvrdá voda postupně zvyšuje pH substrátu.
Mrazuvzdornost odpovídá severnímu vysokému typu a ve středoevropských podmínkách stačí bez zimního krytí. Vzhledem k bujnému růstu je řez v předjaří důležitý: odstraňují se nejstarší, tenké a slabě plodné větve a keř se udržuje na osmi až deseti nosných výhonech různého stáří. Bez řezu se plody zdrobní a dozrávání se protáhne.
Hnojí se výhradně přípravky pro vřesovištní rostliny, tedy hnojivy s kyselou reakcí, například na bázi síranu amonného; vápenatá a zásaditá hnojiva rostlině škodí. Hnojivo se rozdělí do dvou dávek na jaře a v první polovině léta a po červnu se dusík vynechává, aby výhony do zimy vyzrály. Reakce půdy se kontroluje jednou za několik let a při vzestupu pH nad pět a půl se upravuje přídavkem rašeliny nebo síry.
Plody se hodí k čerstvému konzumu, ale plně vyniknou při zpracování. Doporučují se na mražení, do koláčů a pečiva, na džemy, kompoty a šťávy, protože vyšší podíl kyselin dodává výsledku strukturu. Delší trvanlivost po sklizni znamená, že sběr nemusí probíhat každý den a plody se dají shromáždit na větší zpracování naráz.
'Brigitta', v anglicky mluvících zemích vedená také jako 'Brigitta Blue', pochází z Austrálie, ze šlechtitelské práce ve státě Victoria, a do světového sortimentu vstoupila v osmdesátých letech dvacátého století. Šlechtitelským cílem byla pozdní odrůda s pevným plodem a dlouhou skladovatelností, tedy vlastnostmi, které umožňují dálkovou přepravu z jižní polokoule na severní trhy mimo tamní sezónu. Odrůda se právě proto rozšířila do Evropy, kde se pěstuje v Německu, Polsku i v Česku. Jméno je běžné ženské křestní jméno germánského původu a nemá pomologický význam.