Brusnice chocholičnatá 'Bonus' (Vaccinium corymbosum 'Bonus') je středně pozdní americká odrůda kanadské borůvky proslulá velikostí plodů. Ploše kulovité bobule dosahují průměru často přes dva centimetry, čímž se řadí na samou špičku sortimentu; miska takové sklizně vypadá spíš jako drobné švestky než borůvky a děti ji milují.
Keř vytváří vzpřímený až mírně rozkladitý habitus, dorůstá přibližně 140 až 180 centimetrů výšky a 120 až 150 centimetrů šířky a staví pevné, dobře vyzrávající výhony, které bez opory unesou i těžkou úrodu velkých plodů. Listy jsou eliptické, tmavě zelené, na podzim se výrazně barví do oranžovočervených odstínů. V dubnu až květnu nesou konce jednoletých výhonů krátká hroznovitá květenství bílých až slabě narůžovělých zvonkovitých květů.
Bobule mají jasně až světle modrou barvu se silnějším voskovým ojíněním. Dužnina je pevná, šťavnatá a velmi sladká, s mírnou kyselinkou v pozadí; velké plody se pohodlně a rychle sbírají a dobře snášejí krátkodobé skladování v chladu. Nejlépe vyniknou čerstvé, v dezertech a na ozdobu moučníků, kde velikost dělá dojem, ale obstojí i na džemy a mražení. Do lednice se ukládají neomyté, ojínění na slupce prodlužuje čerstvost.
Dozrávání probíhá středně pozdně, v teplejších oblastech od konce července, ve většině poloh během srpna, a to postupně ve dvou až čtyřech sběrech. Odrůda je částečně samosprašná; plná násada mimořádně velkých bobulí vyžaduje křížové opylení, proto se sází ve dvojici s jinou odrůdou podobné doby kvetení.
Nároky odpovídají ostatním kanadským borůvkám: kyselá půda s pH zhruba 3,5 až 5, humózní, lehká a propustná. Sází se do jámy vyplněné směsí rašeliny, kyselého substrátu a borky, mělké kořeny chrání mulč a stálá mírná vlhkost, nejlépe dešťovou vodou; velké plody kladou v době nalévání zvýšené nároky na zálivku, přeschnutí je zdrobňuje. Přihnojuje se od dubna do června hnojivy pro vřesovištní rostliny. Stanoviště vyhovuje slunné až mírně přistíněné, mrazuvzdornost je vysoká.
Řez od čtvrtého či pátého roku spočívá v předjarním vyřezání nejstarších větví u země; průběžná obnova dřeva udržuje velikost bobulí, která na starém dřevě klesá.
Kdo chce bobule opravdu rekordní, může násadu v červnu mírně probrat a ponechat v hroznech jen část plodů; keř pak zbývající bobule doživí do plné velikosti. Sklízí se za suchého počasí do mělkých nádob, velké plody se nevrství vysoko, aby se spodní neotlačily.
Odrůda vznikla ve šlechtitelském programu Michiganské státní univerzity, jednoho z hlavních center amerického borůvkového šlechtění, které navázalo na zakladatelskou práci Fredericka Covilla a Elizabeth Whiteové z počátku dvacátého století. Michiganský program dal světu řadu rozšířených odrůd a 'Bonus' v něm vznikla jako výběr zaměřený na maximální velikost plodu při zachování sladké chuti. Anglické jméno, tedy prémie navíc, odkazuje právě na mimořádnou velikost bobulí, kterou odrůda přidává k běžným kvalitám kanadských borůvek. V Evropě se prosadila jako oblíbená zahrádkářská velkoplodá odrůda.