Brusnice chocholičnatá 'Bluejay' (Vaccinium corymbosum 'Bluejay') je americká středně raná borůvka, jejíž největší výhodou je pozdější květ. Kvést začíná, až když většina jarních mrazíků pomine. V mrazových kotlinách a údolích, kde mráz často spálí květy raně kvetoucích odrůd, proto nasazuje plody spolehlivě rok co rok.
Keř je silný a rozložitý, dorůstá až dvou metrů a jeho pevné, světle zelené výhony unesou i velkou úrodu. Na jaře ho pokryjí hrozny bílých zvonků, na podzim listí zčervená. Vyšší postava znamená, že se sbírá ve výšce rukou a dospělý keř dá vydatnou sklizeň.
Bobule jsou velké a kulaté, světle modré pod voskovým ojíněním. Chutnají sladkokysele a osvěživě, s jemným vinným aroma, kterým se 'Bluejay' liší od borůvek, jež jsou jen sladké. V hroznech drží pevně, nemačkají se a snesou převoz i krátké uložení v chladu; do lednice patří nemyté a omyjí se až těsně před jídlem. Hodí se na přímé jedení, do moučníků a dezertů, k zavařování i mražení.
V českých podmínkách dozrává od poloviny července do srpna, přibližně ve stejné době jako rozšířená 'Bluecrop', a sbírá se postupně ve dvou až čtyřech sběrech. Je samosprašná, ale vyšší a vyrovnanější úrodu dá ve společnosti dalších odrůd se středním termínem zrání; dobře se k ní hodí 'Bluecrop' a 'Patriot'.
Na půdu má borůvkové nároky: kyselou, s pH asi 3,5 až 5, humózní a propustnou. Sází se do směsi rašeliny a kyselého substrátu a mělké kořeny se přikryjí borkou. Zalévat je třeba pravidelně, nejlépe dešťovkou, a hlavně v létě, kdy se plody nalévají. Od dubna do června se přihnojuje výhradně hnojivy pro vřesovištní rostliny, vápenatá hnojiva vůbec nepřicházejí v úvahu. Vyhovuje jí slunce až mírné přistínění. Dřevo je vysoce mrazuvzdorné a ve volné půdě keř přečká i tuhé zimy bez ochrany.
Od čtvrtého či pátého roku se v předjaří odstraní u země jedna až dvě nejstarší větve. V nádobě ji lze pěstovat jen v prostorném kontejneru nejméně o třiceti litrech, protože velký keř potřebuje hodně substrátu a častější zálivku; nádobu je dobré na zimu obalit nebo přisunout ke zdi.
Pro polohy s pozdními mrazíky patří 'Bluejay' k nejjistějším borůvkám v nabídce.
Odrůda pochází z amerického šlechtění, které od poloviny dvacátého století rozvíjelo odkaz Fredericka Covilla a Elizabeth Whiteové, zakladatelů kulturního pěstování borůvek. Velký podíl na tehdejším sortimentu měla Michiganská státní univerzita a z jejího programu vzešla v sedmdesátých letech i 'Bluejay'. Do Evropy se dostala s vlnou zájmu o kanadské borůvky a dodnes se pěstuje hlavně pro spolehlivost v mrazových polohách.