Brslen japonský 'Bravo' (Euonymus japonicus 'Bravo') se tu nabízí jako tvarovaný kus sestříhaný do pravidelného kužele. Odrůda je stejná jako u volně rostoucího keře 'Bravo'. Rozdíl je v tom, že obrys tady nevzniká růstem, ale nůžkami, a velikost rostliny určuje řez, ne stáří.
Ke tvarování se odrůda hodí hustou stavbou. Oválné listy dlouhé 3 až 4 cm sedí těsně u sebe a vytvoří souvislý povrch bez mezer. Jejich kresba, krémově bílý lem kolem zeleného středu se šedozelenými skvrnami, dělá z kužele světlou siluetu, kterou je dobře vidět i v šeru u vchodu. Na podzim se pestrý list může jemně naladit do růžova.
Kužel drží tvar v zimě stejně jako v létě, protože list neopadává. Aby obrys zůstal ostrý, zastřihává se ze všech stran, nejlépe koncem července. Stěny se vedou rovně od základny ke špičce, a pokud spodek zůstane o něco širší než horní část, světlo dopadne až k zemi a kužel se odspodu nevyholí. Rostlina snáší řez i do starého dřeva, takže přerostlý nebo pokřivený tvar lze vrátit do původní linie silnějším zásahem.
Typické místo je nádoba na terase, u dveří nebo v páru po stranách schodiště, dále formálně řešená zahrada a vstupní prostor. Ve volné půdě poslouží jako geometrická solitéra. Snese slunce i stín, pestré listy ale může spálit ranní slunce v zimě a v předjaří, a proto v té době kužel stojí mimo přímé světlo. Substrát má dobře propouštět vodu a přitom nevysychat; přeschnutí rostlina nesnáší.
U tvarovaného kusu v nádobě rozhoduje zimování. Kořeny v omezeném objemu promrznou mnohem dřív než u keře zasazeného do záhonu, a tak se kužel na zimu stěhuje do světlé místnosti bez mrazu. Tma by mu neposloužila, stálezelený list potřebuje světlo i v zimě. Venku v zemi vydrží jen v teplých a chráněných polohách.
Z chorob na něj může přijít padlí nebo skvrnitost listů, ze škůdců štítenka brslenová; hustý povrch je proto dobré v létě občas rozhrnout a prohlédnout zevnitř. Jde o okrasnou rostlinu, jejíž listy jsou při požití škodlivé.