Brslen Fortuneův 'Emerald 'n Gold' (Euonymus fortunei 'Emerald 'n Gold') je stálezelený nízký keř s pestrým listem a patří k nejrozšířenějším pestrolistým dřevinám. Pro zahradu má cenu hlavně tím, že barvu drží dvanáct měsíců v roce, i v době, kdy jsou ostatní keře bez listí. Základní druh pochází z Číny, Koreje a Japonska, kde roste v lesích jako popínavá i pokryvná dřevina.
Roste nízce, rozložitě a hustě. Výhony míří nejdřív šikmo vzhůru, pak se sklánějí a plazí po zemi; kde se jí dotknou, zakoření, takže porost se sám rozšiřuje a houstne. Přídavnými kořínky se umí přichytit i na svislý podklad. Dostane-li se ke zdi, plotu nebo kmeni, vyšplhá po nich do dvou až tří metrů, bez opory zůstává nízký.
Vstřícné listy jsou vejčité, dva až čtyři centimetry dlouhé, kožovité a lesklé. Střed čepele je sytě zelený a okraj lemuje široký zlatožlutý pruh. Od podzimu do jara žlutá část naběhne do růžova až karmínova a právě to je v zimě hlavní ozdobou keře. Olistění vydrží bez poškození i tuhé mrazy, pokud keř neroste na exponovaném větrném místě.
Kvete nenápadně a u nízkých keřů často vůbec, protože brslen nasazuje květy až na dospělých vzpřímených výhonech. Drobné zelenobílé květy se objevují v červnu a jen ojediněle z nich dozrají růžové tobolky s oranžovým semenem. Plody jsou jedovaté.
Na plném slunci je žlutá barva nejsytější a zimní nádech do červena nejvýraznější, v polostínu je keř stále pestrý, v hlubokém stínu listy zezelenají. Snáší městské prostředí, prach, kouř i blízkost silnic. Půda může být chudá, kamenitá, vápnitá nebo jílovitá, musí však být propustná; po zakořenění snese sucho, zamokření ne. Na živiny je skromný.
Roste pomalu až středně rychle, ročně přidá 15 až 25 cm. Volně rostoucí keř dosáhne výšky 30 až 60 cm a šířky 1 až 1,5 m. Brslen je mrazuvzdorný. Škodí mu spíš zmrzlá půda spolu se zimním sluncem a vysušujícím větrem, kdy list ztrácí vodu, kterou kořeny nestačí doplnit, a okraje hnědnou. Vzdušné, ale ne úplně exponované místo tomu předejde.
Řez snáší dobře a obráží i ze staršího dřeva. Stříhá se v předjaří nebo v červnu. Kromě srovnání obrysu je důležité vyřezávat výhony s čistě zeleným listem, které rostou bujněji a během několika sezon by pestrou formu přerostly. Z chorob se objevuje padlí, na jižních zdech štítenka.
Hodí se jako pokryvná dřevina na plochy a svahy, do nízkých obrub, nádob a truhlíků, pod vyšší keře a na zeď či nízký plot, má-li oporu. Dobře se snáší s jehličnany, vřesy a nízkými travami. Při pokryvné výsadbě se sází ve sponu kolem čtyřiceti centimetrů, tedy pět až šest rostlin na metr čtvereční.