Brokolice (Brassica oleracea var. italica) je jednoletá košťálová zelenina pěstovaná pro hustou hlávku nerozvitých květních poupat. Do prodeje se dostává jako sadba, mladá rostlina předpěstovaná ze semene a připravená k přímé výsadbě na záhon.
Jedlou částí je centrální hlávka tvořená tisíci drobnými, těsně semknutými poupaty na krátkých stopkách, sytě zelené až modrozelené barvy. Listy jsou velké, sivě zelené, laločnaté, uspořádané v přízemní růžici, ze které hlávka vyrůstá. Chuť je jemná, lehce nahořklá a travnatá, po uvaření nasládlá; přezrálá hlávka s rozkvetlými žlutými květy hořkne a ztrácí na chuti.
Hlávka dozrává zhruba dva až tři měsíce po výsadbě sadby; sklízí se, dokud jsou poupata pevně semknutá a tmavě zelená, ne rozkvetlá do žluta. Po seříznutí hlavní hlávky rostlina u řady odrůd nasazuje z paždí listů drobnější postranní výhonky, takže sklizeň z jedné sadby pokračuje v menším rozsahu ještě několik týdnů.
Sadba se vysazuje od poloviny dubna do května pro letní sklizeň, případně v květnu až červnu pro sklizeň podzimní, vždy až po odeznění silnějších mrazů. Spon se volí 45 až 60 cm mezi rostlinami i řádky. Stanoviště vyhovuje slunné, snese i lehký polostín. Půda má být hlubší, hlinitopísčitá, s dostatkem humusu, mírně kyselá až neutrální, bez čerstvého hnoje. Zálivka musí být rovnoměrná, nepravidelný přísun vody vede k malým nebo rozvolněným hlávkám. Hnojení se během růstu doplňuje dusíkatým přípravkem po ujmutí sadby a draselno-fosforečným hnojivem před tvorbou hlávky.
V kuchyni se brokolice upravuje vařením v páře, krátkým povařením nebo na pánvi, syrová se používá i do salátů. Čerstvá vydrží v chladničce jen několik dní, pro delší uchování se blanšíruje a mrazí.
Škůdci hrozí housenky bělásků a dřepčíci na mladých rostlinách, z chorob nádorovitost košťálovin na těžších vlhkých půdách; doporučuje se střídání plodin s návratem brukvovité zeleniny nejdříve po čtyřech až pěti letech. Pravidelná kontrola spodní strany listů pomáhá housenky odhalit včas a mechanicky je odstranit.