Borovice osinatá (Pinus aristata) je pomalu rostoucí borovice z vysokých poloh Skalistých hor. V zahradě vytváří zprvu nepravidelný keř a teprve po letech malý strom osobitého, trochu divokého vzhledu, který se vejde i na skalku nebo do malé zahrady.
Na první pohled zaujmou bílé tečky na jehlicích. Jde o kapky a drobné šupinky pryskyřice, které vystupují na povrch a zasychají. Kdo je vidí poprvé, snadno si je splete s vlnatkou nebo jiným savým škůdcem; ve skutečnosti patří k přirozenému vzhledu druhu a žádný zásah nepotřebují.
Jehlice rostou po pěti, jsou jen 2 až 4 cm dlouhé, tmavě modrozelené a obloukem zahnuté vzhůru. Na spodní straně mají úzkou rýhu. Na větvích zůstávají deset až sedmnáct let, a tak jsou krátké, často pokroucené výhony olistěné hustě po celé délce a mladé větve připomínají kartáč na lahve.
Pupeny jsou vejčité, zašpičatělé, světle červenohnědé, asi centimetr dlouhé a lepkavé od pryskyřice. Na jaře se objevují tmavě červené až purpurové samičí květy, z nichž se ve druhém roce vyvinou téměř přisedlé šišky, 6 až 11 cm dlouhé, fialové až hnědé. Každá šupina končí tenkým křehkým trnem dlouhým 4 až 10 mm.
Roste velmi pomalu. Za třicet let měří kolem 3 m a konečná výška se v zahradě drží mezi 3 a 5 m; v přírodě dorůstá až 15 m. Koruna nikdy nebývá pravidelná, takže každý exemplář vypadá trochu jinak.
Suchu odolává mimořádně dobře. Daří se jí na slunném, vzdušném místě v mírně kyselé až neutrální zemi hrubé struktury, ze které déšť rychle odteče. Vyhovuje jí kamenitý svah nebo vyvýšený záhon s příměsí štěrku, kde kořeny nestojí v mokru. Je velmi mrazuvzdorná.
Jako ostatní pětijehličné borovice může hostit rez vejmutovkovou; houba část svého vývoje prodělává na rybízu a angreštu, takže odstup od keřů drobného ovoce riziko snižuje.
Proti borovici rumelské nebo himálajské je to trpaslík. Velikostí se blíží spíš zakrslé vejmutovce 'Tiny Curls' nebo drobnokvěté 'Negishi', od nichž ji na první pohled odliší bílé pryskyřičné tečky. Uplatní se na skalce, v japonsky laděné zahradě, ve štěrkovém záhonu i jako solitéra v malé zahradě.
Borovice osinatá pochází ze Skalistých hor Severní Ameriky. Roste v Coloradu, Novém Mexiku a Arizoně ve výškách 2300 až 3650 m nad mořem. Popsána byla roku 1862. Horský původ se v zahradě projevuje velmi pomalým růstem, odolností vůči suchu a mrazu a dlouhou životností jehlic, které na větvích vydrží přes deset let.