Borovice kleč 'Carsten's Wintergold' (Pinus mugo 'Carsten's Wintergold') je zakrslá kleč pěstovaná pro zimní barvu. Přes léto má středně až světle zelené jehlice a v zahradě nijak nevyčnívá. S podzimními mrazy se však začne barvit a mezi podobně zlátnoucími klečemi patří k těm s nejsytějším tónem.
V mládí tvoří polštář, později zploštělou kouli. Je hustá, konce výhonů se stáčejí vzhůru a jehlice vyrůstají po dvou. Zajímavostí je druhé, pozdní rašení na konci sezony: na koncích větví se objeví kratší jehlice a vytvoří na každé větvičce drobnou korunku. Roste velmi pomalu, ročně přibude 3,5 až 5 cm. Po deseti letech je široká 45 až 75 cm a výška zůstává menší než šířka, zhruba poloviční.
Barevný cyklus se opakuje každý rok. Jehlice začínají žloutnout na podzim, po prvních mrazech přecházejí do sytě zlatožluté až oranžově zlaté a tu drží celou zimu až do pozdního jara. S jarním rašením zezelenají. Nejde o poškození ani o chorobu, ale o vlastnost odrůdy. Barva je tím sytější, čím slunnější je stanoviště a čím chladnější zima; ve stínu zůstane jen nazelenale žlutá.
Patří na plné slunce do propustné, spíše chudší půdy, písčité až kamenité, kyselé i neutrální. Trvale mokrou a těžkou půdu nesnáší. Po zakořenění dobře odolává suchu, větru i městskému prostředí. Mrazuvzdornost je do -40 °C, takže zimuje i v nejchladnějších polohách bez ochrany. Bujný růst po hnojení barvu oslabuje, proto se hnojí střídmě nebo vůbec. Řez nepotřebuje; kdo chce polštář ještě hustší, zaštípne v květnu mladé svíčky, dokud jsou měkké.
Mezi zlatými klečemi v nabídce, jako jsou 'Wintergold', 'Ophir' nebo 'Zundert', vyniká nízkým, hustým tvarem a sytostí zimní barvy. Rozdíl je nejvíc vidět v prosinci a v lednu. Pozor na podobné jméno: 'Wintergold' je jiná, starší odrůda, řidší a výrazně vzrůstnější.
Pomalý růst z ní dělá rostlinu pro malá měřítka: skalku, štěrkový záhon, přední okraj výsadby, místo u schodů a terasy, vřesoviště i nádobu na balkoně, kde vydrží dlouhá léta. Protože barví v době bez květů, funguje jako zimní střed záhonu vedle vřesů, tmavých jehličnanů, bříz a trav ponechaných přes zimu.
Je to německá odrůda. V polovině 80. let ji jako semenáč vybral Erwin Carstens ve Varelu a roku 1988 ji do obchodu uvedla školka Hachmann z Barmstedtu. Zlatnutí jehlic v zimě je u borovic vzácné: chlad utlumí tvorbu chlorofylu a v jehlicích se projeví žluté karotenoidy, které v nich jsou po celý rok. Na jaře chlorofyl znovu převáží a jehlice zezelenají. U 'Carsten's Wintergold' je tento střídavý cyklus obzvlášť výrazný a zimní tón dosahuje až do oranžova.