Borovice drobnokvětá 'Negishi' (Pinus parviflora 'Negishi') je pomalu rostoucí, vzpřímený kultivar japonské borovice drobnokvěté. Základní druh pochází z Japonska, kde v horských lesích dorůstá patnácti až pětadvaceti metrů; 'Negishi' je proti tomu zakrslý výběr, který si drží úzce vzpřímený obrys a otevřené, prosvětlené větvení. Charakteristické jsou krátké, vzhůru mířící postranní větévky, mezi nimiž zůstává vidět kmínek i celá stavba koruny — právě proto se rostlina hodí do kompozic, kde se počítá s prostorem mezi jednotlivými patry větví a s pohledem skrz.
Jehlice vyrůstají po pěti ve svazečku, jsou krátké, tři až sedm centimetrů dlouhé, měkce zkroucené a na vnitřní straně stříbřitě promodralé. Výsledný dojem je šedozelený až modrošedý a mění se podle světla i podle úhlu pohledu: zkroucením se odhaluje světlejší strana, takže koruna působí prosvětleně i při plném olistění. Šišky jsou vejčité, čtyři až osm centimetrů dlouhé, se širokými zaoblenými šupinami; japonská borovice je nasazuje ochotně už na mladých rostlinách, často po několika ve svazcích, a na větvích vydrží řadu let.
Sezonní průběh je u konifery méně dramatický než u listnáčů, přesto má svůj rytmus. Na jaře se objevují světlé svíčky — prodlužující se letorosty se zatím nerozvinutými jehlicemi — které se během několika týdnů narovnají, rozevřou a zezelenají. Právě v této fázi se hustota koruny reguluje zkracováním svíček. Barva jehlic je nejsytější v druhé polovině léta, přes zimu porost mírně tmavne. Staré jehlice opadávají zhruba ve třetím roce, což je normální průběh obměny, nikoli poškození.
Stanoviště vyžaduje plné slunce; ve stínu se větvení protahuje, koruna řídne a modravý nádech mizí. Půda má být propustná, hlubší a spíše chudší; druh snáší i vlhčí polohy, nesnese však trvale zamokřené a ulehlé místo. Doložená je odolnost proti slanému postřiku a proti znečištěnému ovzduší, takže se uplatní i ve městě a v průmyslových areálech; do dlažby a zpevněných ploch se naopak nehodí. Mrazuvzdornost druhu odpovídá zóně 5b, tedy zhruba −26 až −23 °C, což pro české podmínky bohatě stačí.
Roční přírůstek se pohybuje kolem osmi až deseti centimetrů. Neřezaná rostlina měří po deseti letech přibližně devadesát centimetrů na výšku a šedesát centimetrů na šířku a i ve starším věku zůstává v měřítku malé zahrady. Skutečně neupravovaných exemplářů je ale málo: 'Negishi' patří k nejčastěji používaným kultivarům pro bonsaje a pro japonské tvarování niwaki, takže velká část rostlin v prodeji je už nějakým způsobem vedená a její obrys je výsledkem několikaleté práce. Tvarování snáší dobře, pracuje se ale zaštipováním mladých svíček a probírkou celých větví, nikoli zpětným řezem do starého dřeva, kde borovice neobrážejí.
Použití vychází z pomalého růstu a z čitelné stavby koruny. Uplatní se jako solitéra ve vřesovišti, ve štěrkové a skalkové výsadbě, u vstupu do domu, v japonsky laděné zahradě i v nádobě na terase, kde snese mnohaleté pěstování bez přerostení. Dobře vypadá ve společnosti nízkých trav, azalek a plazivých dřevin, které nechají vyniknout kmínku a patrům větví, a stejně tak nad plochou štěrku nebo mechu, kde není nic, co by obrys rušilo. Ve větších kompozicích funguje jako stálý, celoročně zelený bod, kolem něhož se sezonní výsadba mění. Díky pomalému růstu si vystačí s málem místa a nepřerůstá sousedy, takže se po letech neřeší jeho odstranění kvůli velikosti — u malých zahrad jde o hlavní praktickou výhodu proti běžným borovicím.
Botanické jméno parviflora znamená drobnokvětá a odkazuje na malá samčí květenství. Základní druh přivezl do Evropy v roce 1861 sběratel J. G. Veitch a japonské borovice se od té doby staly stálicí okrasných výsadeb i bonsajové praxe. Kultivar 'Negishi' je zřejmě starší japonský výběr, v západní literatuře doložený až od konce sedmdesátých let. S jménem je přitom spojený nomenklatorický zmatek: už v roce 1970 uvedla jedna nizozemská školka pod stejným označením odlišnou rostlinu, takže pod jménem 'Negishi' se nemusí vždy prodávat totéž. Vodítkem je popis — vzpřímený, otevřeně větvený a pomalu rostoucí typ s krátkými šedomodrými jehlicemi.