Borovice Banksova 'Banská Štiavnica' (Pinus banksiana 'Banská Štiavnica') je keřovitá odrůda borovice Banksovy, vybraná roku 1988 u Banské Štiavnice na Slovensku. Mezi borovicemi v nabídce je jedinou zástupkyní svého druhu a liší se od nich celou povahou: místo pravidelné koule nebo kužele roste volně, nepravidelně a trochu divoce.
V mládí tvoří velmi nepravidelný široký kužel, později se rozkládá do šířky a vypadá jako keř přirozeně formovaný větrem na písčině. Výhony jsou lehce zkroucené a každý míří trochu jinam, takže dvě rostliny nikdy nemají stejnou siluetu. Po deseti letech měří asi 1,5 m na výšku a 1 m na šířku a dál pokračuje především do stran.
Jehlice rostou po dvou a jsou krátké, jen 2 až 3 cm, zploštělé a zahnuté či zkroucené. Kolem výhonů stojí paprsčitě a mají světle zelenou barvu, která rostlinu prosvětluje. Na koncích větví se obvykle po dvou tvoří zakřivené šišky, které k rozcuchanému vzhledu dobře ladí.
Nároky má velmi skromné. Daří se jí v chudé, suché, písčité i štěrkové půdě, kde by většina zahradních jehličnanů trpěla, a po zakořenění snáší dlouhé sucho. Bez potíží zvládá i znečištěný městský vzduch. Co ale nesnese, je voda stojící u kořenů: v těžké jílovité půdě, kde po deštích zůstávají kaluže, chřadne. Patří na plné, nezastíněné světlo; ve stínu ztrácí hustotu. Je mrazuvzdorná.
Řez nepotřebuje, nepravidelnost je na ní to cenné. Tvarovat ji do koule nemá smysl; spíš se vyplatí nechat jí dost místa, aby se mohla rozložit. Suché větvičky uvnitř keře se vylamují na jaře.
Uplatní se na skalce, ve vřesovišti, v suché štěrkové výsadbě, na záhonu s trávami, v malé zahradě i ve větší nádobě. Proti pravidelné kopulce 'Bambino' působí volně a přírodně a do kompozic přináší pohyb; vedle kulovitých borovic tvoří přirozený protipól. Ve větší nádobě vydrží řadu let, pokud substrát rychle odvádí vodu a nádoba stojí na slunci; střídmá zálivka jí svědčí víc než častá, krátké přeschnutí snese lépe než přelití.