bohyška nakaijská
bohyška nakaijskábohyška nakaijskábohyška nakaijská

Vlastnosti rostliny:

bohyška nakaijská (hosta, funkie)

Hosta nakaiana
Popis:
Drobný korejsko-japonský druh bohyšky, jehož nízký hustý trs zůstává v porostu spíš v pozadí až do léta, kdy nad listy vyrazí vysoké stvoly s levandulovými nálevkovitými květy. Jméno druhu připomíná japonského botanika, který určil typový exemplář v tokijském herbáři. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
Všechny varianty jsou vyprodané.
rostlina v květináči 1 l
0 ks
  159,00 Kč/ks
RO009523
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Bohyška nakaijská (Hosta nakaiana) je drobný druh bohyšky pocházející z Korejského poloostrova a ze západního Japonska. Popsal ji v roce 1935 japonský botanik Fumio Maekawa; druhové jméno odkazuje na jiného japonského botanika, Takenošina Nakaie, který určil typový herbářový exemplář na Tokijské univerzitě. Taxonomicky je druh blízce příbuzný bohyšce hlavaté (Hosta capitata), s níž bývá občas i ztotožňován, geneticky a morfologicky odlišné populace ale existenci samostatného druhu podporují.

Rostlina vytváří nízkou, hustou růžici vejčitě až srdčitě zašpičatělých listů středně zelené barvy, s hladkou žilnatinou na spodní straně čepele. Jednotlivý list dosahuje zhruba devíti centimetrů délky a šesti a půl centimetru šířky, takže jde o jeden z menších druhů rodu, měřítkem srovnatelný spíše s drobnokvětými horskými bohyškami než s velkolistými zahradními kultivary.

Květy vyrůstají na vzpřímených, štíhlých stvolech, které listovou růžici výrazně přerůstají a dosahují výšky kolem čtyřiceti šesti až padesáti tří centimetrů. Na každém stvolu se rozvíjí deset až dvacet dva nálevkovitých květů světle fialové, levandulové barvy. Ve srovnání s bohyškou hlavatou je květenství řidší a jednotlivé květy volněji rozestavěné, což dává rostlině v květu vzdušnější vzhled. Květy jsou bez výraznější vůně, na rozdíl od některých jiných druhů bohyšek pěstovaných právě pro navečerní aroma.

Kvetení připadá na červen a červenec, tedy do období, kdy má většina velkolistých zahradních bohyšek teprve rozvinuté listy a na květ teprve čeká. Po odkvětu dozrávají tobolky se semeny; pro zachování čistoty odrůdy v okrasných výsadbách se odkvetlé stvoly obvykle odstraňují.

Stanoviště vyžaduje polostinné až stinné, odpovídající přirozenému růstu v podrostu listnatých a smíšených lesů. Přímé polední slunce listům škodí, zejména v suchých a teplých létech, kdy dochází ke spálení okrajů čepele. Hluboký stín naopak omezuje kvetení a listová růžice v něm zůstává řidší. Půda má být humózní, propustná a rovnoměrně vlhká; rostlina netoleruje trvalé sucho ani zamokření kořenového balu.

Mrazuvzdornost je vysoká, druh snáší zimy v širokém rozmezí klimatických pásem a v podmínkách střední Evropy nevyžaduje žádnou zvláštní zimní ochranu; nadzemní část na zimu zcela odumírá a znovu raší z podzemního oddenku na jaře.

Vzrůstem zůstává bohyška nakaijská nízká, listová růžice dosahuje výšky kolem patnácti centimetrů a v dospělosti vytváří trs široký zhruba třicet centimetrů; s květními stvoly celková výška rostliny přesahuje čtyřicet centimetrů. Růst je svěží a nenáročný, trsy se pozvolna zahušťují, aniž by se stávaly invazními. Slimáci a hlemýždi napadají mladé jarní listy podobně jako u jiných bohyšek, u drobnolistých druhů je poškození obzvlášť nápadné. Kontrola a sběr škůdců brzy zjara, kdy z oddenku vyráží čerstvá listová růžice, poškození výrazně omezí.

Rozmnožuje se dělením trsu na jaře nebo brzy na podzim, kdy se oddělené části s dostatkem kořenů znovu vysazují do stinného záhonu; semenný výsev zachování odrůdových znaků nezaručuje.

V zahradě se druh uplatní v podrostu stromů a keřů, na stinných záhonech s dalšími lesními trvalkami, v kombinaci s kapradinami, árony a drobnějšími kultivary bohyšek, kde jeho pozdější a nižší kvetení doplňuje sled květu ve stinné části zahrady. Díky nízkému vzrůstu se hodí i do popředí stinných rabat a k lemování cestiček, kde nepřerůstá sousední výsadbu. Vzhledem k malému vzrůstu je vhodná i do mělkých nádob a truhlíků na stinné terase, pokud substrát nevysychá.

Druhové jméno nakaiana odkazuje na Takenošina Nakaie, významného japonského botanika první poloviny dvacátého století, který se rozsáhle věnoval flóře Koreje a Japonska a určil herbářový typový exemplář, z něhož druh v roce 1935 formálně popsal jeho kolega Fumio Maekawa. Taxonomie drobných korejsko-japonských bohyšek z okruhu Hosta capitata zůstává dodnes předmětem odborných diskusí; některé práce považují nakaijskou bohyšku za synonymum bohyšky hlavaté, jiné na základě genetických rozdílů obhajují samostatnost druhu. V zahradní kultuře jde každopádně o nenáročný, drobný lesní druh, ceněný spíš mezi sběrateli rodu než v běžném sortimentu velkolistých okrasných bohyšek.

Základní charakteristika rostliny

Doba květučerven–červenec, levandulové nálevkovité květy
Výškalistová růžice cca 15 cm, s květním stvolem přes 40 cm
Šířka trsuzhruba 30 cm v dospělosti
Stanovištěpolostín až stín, chráněné před poledním sluncem
Půdahumózní, propustná, rovnoměrně vlhká
Dělení trsůjaro nebo časný podzim, po 3–4 letech
Zimní úpravaodumřelá nadzemní část se odstraňuje na podzim nebo brzy zjara
Mrazuvzdornostvysoká, bez zvláštní zimní ochrany

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbajaro nebo podzimdo stinného záhonu s humózní půdou
Kveteníčerven–červenecponechte odkvétat, poté odstraňte odkvetlé stvoly
Dělení trsuduben nebo zářírozdělte trs na části s dostatkem kořenů
Úklid na zimulistopadodstraňte odumřelé listy po prvních mrazech