Blýskavka Fraserova 'Little Red Robin' (Photinia fraseri 'Little Red Robin') je stálezelený keř z čeledi růžovitých a jediná skutečně zakrslá forma v celém sortimentu blýskavek. Vznikla jako kompaktní selekce italského původu a od mateřského kultivaru 'Red Robin' se liší nejen výškou: list je menší a oblejší, větvení hustší a růst zhruba třikrát pomalejší. Barevný princip zůstává stejný — mladé přírůstky raší karmínově červené a během několika týdnů přecházejí přes bronzovou do leskle tmavě zelené.
Keř roste vzpřímeně a od báze se hustě rozvětvuje do zaobleného tvaru. Listy jsou kožovité, eliptické až obvejčité, na okraji jemně pilovité a proti běžnému 'Red Robinu' zřetelně kratší; líc je silně lesklý, rub matnější a světlejší. V dubnu a květnu se na nestříhaných rostlinách objevují ploché chocholíky drobných bílých květů, po nichž mohou dozrát tmavě červené až černající malvičky. Kvetení je vázáno na plné slunce a u pravidelně tvarovaných rostlin se odstřihává spolu s obrostem, takže se u nízkých plotů uplatní jen výjimečně.
Sezonní rytmus určuje střídání červeného rašení a zeleného olistění. První vlna přichází v dubnu, druhá po červnovém střihu, případně třetí koncem léta; každý zásah do koncových výhonů vyvolá novou várku červených listů. Protože kultivar roste pomalu, drží se červená vrstva na povrchu déle než u velkých blýskavek a rostlina nepůsobí mezi střihy rozvolněně. V zimě listy vytrvávají, při silných mrazech a vysušujícím větru ale hnědnou po obvodu čepele a část jich opadá.
Stanoviště vyhovuje slunné až mírně polostinné; na slunci je červená sytější a keř hustší, ve stínu se barva rychleji vytrácí a větvení se protahuje. Půda má být humózní, propustná, středně živná, s reakcí od mírně kyselé po neutrální. Na vápenitých podkladech se objevuje mezižilková chloróza, trvalé zamokření vede k odumírání kořenů. Ve vlhkých letech napadá blýskavky houbová skvrnitost listů způsobená houbami rodu Entomosporium, která se soustředí na mladý červený obrost; riziko je vyšší v hustých a nevětraných výsadbách, proto se opadané listí od paty odklízí.
Roční přírůstek se pohybuje mezi deseti a dvaceti centimetry, tedy zhruba na třetině toho, co zvládne 'Red Robin'. Konečná výška i šířka bývá kolem jednoho metru, ve zcela volném růstu a v teplých polohách výjimečně metr a půl. Mrazuvzdornost je omezená, přibližně do minus patnácti stupňů Celsia; v prvních zimách po výsadbě a v mrazových kotlinách je namístě počítat s poškozením listů.
Řez snáší kultivar dobře a právě řezem se udržuje jak tvar, tak intenzita barvy. Zkrácení koncových výhonů o pět až deset centimetrů vede k větvení a k nové vlně červeného rašení; zásah do bezlistého starého dřeva se však hojí pomalu a u tak pomalu rostoucího keře trvá zacelení mezery i dvě sezony. Nestříhaná rostlina zůstává hustá i tak, jen s méně výraznou červenou složkou a s vyšším podílem kvetení.
Hlavní použití je nízký stálezelený plot a lem do výšky šedesáti až devadesáti centimetrů, kde velké kultivary zadání přerůstají. Vysazuje se ve sponu zhruba pětatřiceti až čtyřiceti centimetrů, tedy tři rostliny na metr řady, a stříhá se dvakrát až třikrát za sezonu, naposledy v srpnu. Uplatní se také v nádobách na terasách, v předzahrádkách, jako tvarovaná koule či nízká linie podél chodníků a v kombinaci s tmavolistými dřevinami a stříbrolistými travinami. Do pásů kolem parkovišť a do městské zeleně se hodí díky malému nároku na prostor a celoročnímu olistění.
Kříženec Photinia fraseri vznikl náhodně ve školkách Fraser Nurseries v alabamském Birminghamu ve čtyřicátých letech 20. století spojením blýskavky lesklé a blýskavky sličné; po školce nese jméno celá skupina. Kultivar 'Red Robin' z něj vyselektovali na Novém Zélandu v sedmdesátých letech a jméno dostal podle červenky, jejíž hruď barvou odpovídá mladým listům. 'Little Red Robin' je zakrslá selekce italského původu, která stejné jméno jen zdrobňuje. Rodové jméno Photinia pochází z řeckého photeinos, tedy lesklý, a míří na povrch listu; české jméno blýskavka vychází ze stejné vlastnosti.