Bika lesní
Bika lesní

Vlastnosti rostliny:
základní barva listů nebo jehlic
olistění v zimě
barva květu
začátek kvetení (měsíc)
min. běžná výška rostliny (v m)
0,6-0,8 m
min. běžná šířka rostliny (v m)
0,4-0,6 m
běžná mrazuvzdornost rostliny (ve °C)
-20 °C
nároky na slunce
polostín až stín – nejvýš 6 hodin slunce
nároky na půdu
lehká, propustná půda – voda nesmí stát
nároky na vláhu
vlhční stanoviště
obvyklá výška
0,5 až 1 m – do pasu
mrazuvzdornost u nás
většina ČR – mimo mrazové polohy
hlavní období kvetení
2. jaro (duben–květen)

Bika lesní

Luzula sylvatica
Popis:
Stálezelená travina pro místo, kde většina rostlin selže: suchý stín pod vzrostlými stromy. Široké lesklé listy s jemně brvitými okraji drží barvu celý rok a časem se zapojí v souvislý koberec, který nepustí plevel. Domácí druh našich horských lesů, nenápadný a spolehlivý. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 2 l
0 ks
  229,00 Kč/ks
RO000405
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my
sazenice v květináči velikosti 9x9 cm
SKLADEM 4 ks
  69,00 Kč/ks
RO009418
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my
rostlina v květináči 1 l
SKLADEM 2 ks
  59,00 Kč/ks
RO006836
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Zařazeno v kategoriích:

Dlouhý popis:

Bika lesní (Luzula sylvatica) je stálezelená trávovitá trvalka z čeledi sítinovitých, domácí v celé Evropě i u nás, kde roste hlavně v horských a podhorských lesích, v bučinách a na zastíněných svazích. V zahradě patří k mála travinám, které dlouhodobě prosperují v hlubokém stínu, a v podrostových výsadbách je jedním ze základních druhů.

Od běžných trav se liší na první pohled. Listy jsou ploché, široké i přes centimetr, sytě tmavozelené a lesklé, na okrajích s řídkými bílými brvami. Vyrůstají v hustých přízemních trsech a obloukovitě se sklánějí, takže porost působí měkce. Čepele bývají patnáct až třicet centimetrů dlouhé a v zapojeném porostu se překrývají, půda pod nimi zůstává trvale zastíněná. V květnu a červnu se nad listy zvedají tenké stonky s řídkými latami drobných hnědých kvítků. Barevně nevýrazné květenství dodá porostu vzdušnou tečkovanou vrstvu a pěkně působí i zasychající klásky v létě. Semena roznášejí mravenci, takže se porost doplňuje i kus od mateřských trsů.

Hlavní předností je stálost. Listy zůstávají zelené i pod sněhem a porost drží strukturu v době, kdy jsou opadavé trvalky zatažené. Na jaře trs nasadí nové listy, staré postupně zasychají a ztrácejí se v porostu. Po holomrazech nebo v suchém mrazivém větru mohou špičky starších listů zhnědnout, ale jen nakrátko. Výrazné sezonní proměny barev bika nemá.

Daří se jí v polostínu až plném stínu. Nejbujněji roste v humózní, mírně kyselé, rovnoměrně vlhké půdě, po zakořenění však vydrží i suchý stín v kořenovém tlaku vzrostlých stromů, kde většina půdopokryvných trvalek neobstojí. Spokojí se i s chudší lesní půdou a zvládne také vlhký stín, třeba místa s jarní stojatou vodou nebo zastíněné břehy jezírek. Přímé polední slunce a výsušné jižní svahy jí nesvědčí, na osluněném místě potřebuje stálou vláhu. Mrazuvzdornost je do -20 °C, zimní ochranu nepotřebuje.

Listové trsy jsou 30 až 40 centimetrů vysoké, s květenstvím se porost zvedá na 60 až 80 centimetrů. Rozrůstá se pozvolna krátkými výběžky a mírným samovýsevem; není agresivní, souvislý zápoj vytvoří za několik let a pak účinně dusí plevel. Na metr čtvereční se sází pět až sedm rostlin.

Uplatní se pod listnatými stromy a velkými keři, na stinných svazích, kde zároveň zpevní půdu, v okrajích lesních partií i ve stinných přírodě blízkých výsadbách. Snáší městské podmínky i severní strany budov a choroby ani škůdci ji prakticky netrápí. Hodí se také do stinných nádob a na hroby, kde stálezelený porost drží vzhled celý rok. Dobře ladí s kapradinami, bergeniemi, čemeřicemi, pryšcem mandloňovitým a jarními cibulovinami, které porostem prorostou a jejichž zatahující listy bika později zakryje.

Bika lesní je původní evropský druh listnatých a smíšených lesů od Pyrenejí po Kavkaz. V českých zemích patří k typickým rostlinám horských bučin, kde pokrývá stinné svahy pod buky. Do okrasných zahrad se dostala ve 20. století spolu s rozvojem přírodě blízkých podrostových výsadeb a dnes k nim patří jako jeden ze základních druhů. Vedle základní zelené formy se dnes pěstují i výběry se žlutozeleným nebo lemovaným listem.

Základní charakteristika rostliny

Výškalisty 30-40 cm, s květenstvím 60-80 cm
Zimní vzhledstálezelená, drží listy celý rok
Sestřihneseřezává se; jen jarní vyčištění starých listů
Rozrůstánípozvolné, krátkými výběžky a mírným samovýsevem
Stanovištěpolostín až stín, snáší suchý stín a kořenový tlak
Květkvěten-červen, drobné hnědé laty
Spon plošné výsadby5-7 rostlin na metr čtvereční
Mrazuvzdornost-20 °C, bez zimní ochrany

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaod jara do zámrazuv suchém stínu první sezonu pravidelně zalévejte
Jarní vyčištěníbřezen až dubenvyčešte nebo vystříhejte staré zaschlé listy, celý trs neseřezávejte
Dělení trsuduben nebo zářípřerostlé trsy rozdělte a znovu vysaďte, porost se zmladí
Odstranění květenstvíčerveneczaschlé klásky odstřihněte, omezíte samovýsev