Bezkolenec rákosovitý 'Black Arrows' (Molinia arundinacea 'Black Arrows') je vysoká vytrvalá okrasná tráva se dvoupatrovou stavbou: nízký hustý listový trs a nad ním vysoké, tenké, prakticky bezlisté květní stvoly. Právě tato stavba odlišuje bezkolence od ostatních vysokých trav a umožňuje použít je i v přední části záhonu, protože se přes ně vidí.
Listový trs je hustý, vzpřímený a dosahuje zhruba šedesáti centimetrů. Listy jsou úzké, ploché, zelené, obloukovitě se sklánějící; na podzim se zbarvují do zlatožluté a měděné a v tomto stavu vydrží dlouho.
Květní stvoly vyrůstají v červenci a jsou hlavní hodnotou odrůdy. Jsou tenké, tuhé, vzpřímené a téměř bez listů; nesou úzké, rozvolněné laty tmavé, téměř černé barvy. Tmavé laty na světlých stvolech působí jako šípy a odpovídá tomu i jméno odrůdy. Kvetení pokračuje do září a celková výška v květu dosahuje sto dvaceti až sto sedmdesáti centimetrů.
Rostlina je průhledná. Mezi tenkými stvoly prochází světlo i pohled, takže i vysoká výsadba nevytváří pohledovou bariéru; toho se využívá k umístění bezkolence do popředí záhonu, kde funguje jako závoj před nižšími trvalkami.
Sezonní průběh je posunutý do druhé poloviny roku. Tráva raší pozdě, obvykle až v květnu, listový trs doroste v červnu, kvetení nastupuje v červenci a zlaté zbarvení přichází v září a říjnu.
Zimní silueta je u bezkolenců kratší než u ozdobnic. Stvoly se v pozdním podzimu u báze lámou a rostlina se přirozeně rozpadá; suchá hmota se proto neponechává celou zimu, ale sklízí se v okamžiku, kdy začne padat. Právě proto se u této skupiny trav mluví o podzimním, nikoli zimním efektu.
Stanoviště vyhovuje slunné i mírně polostinné, což je mezi vysokými travami neobvyklé. V polostínu jsou stvoly delší a měkčí, na slunci pevnější a kvetení bohatší.
Půda má být čerstvá, humózní, rovnoměrně vlhká a propustná. Bezkolenec pochází z vlhkých luk a rašelinných stanovišť a sucho snáší hůř než ozdobnice; ve vysychavé půdě zůstává nižší a kvete slabě. Reakci snáší v širokém rozmezí, včetně kyselé.
Vzrůst je středně rychlý a trs je kompaktní, bez podzemních výběžků. Ve výsadbě se počítá se sponem osmdesáti centimerů, tedy zhruba dvěma rostlinami na metr čtvereční. Mrazuvzdornost odpovídá zhruba minus šestadvaceti až devětadvaceti stupňům a rostlina přezimuje bez ochrany.
Sestřih se dělá v předjaří, obvykle v březnu, nízko nad zemí před rašením nové hmoty. Podzimní řez se nedoporučuje, protože odstraní právě to, kvůli čemu se rostlina pěstuje, a obnaží kořenový krček. Omlazení dělením trsu se dělá po pěti až osmi letech, kdy střed prořídne; bezkolence se dělí obtížněji než ostatní trávy, protože kořenový krček je velmi pevný.
V zahradě se odrůda používá jako solitéra v trávníku, do smíšených trvalkových záhonů, do přírodně laděných a luční výsadby a do nádob na slunných terasách. Kombinuje se s pozdními trvalkami, s třapatkou, hvězdnicí a kakostem; průhledné stvoly se s oblibou vysazují proti nízkému podzimnímu slunci, které je prosvítí.
Bezkolenec je domácí evropská tráva vlhkých luk, rašelinišť a světlých lesů; české jméno odkazuje na to, že stéblo nemá kolénka, tedy nápadné uzliny, jaké mají ostatní trávy. Rodové jméno Molinia nese památku Juana Ignacia Molina, chilského přírodovědce osmnáctého století. Vysoký poddruh, ze kterého tato odrůda pochází, dorůstá podstatně výše než běžný bezkolenec modrý a v zahradnictví se prosadil ve druhé polovině dvacátého století zásluhou německých trvalkářů, kteří z něj vybrali většinu dnes pěstovaných odrůd.