Bez černý 'Black Lace' (Sambucus nigra 'Black Lace') je tmavolistá odrůda se stříhaným listem, bujný vzpřímený opadavý keř, který se pěstuje hlavně kvůli olistění. List je asi 25 cm dlouhý a 20 cm široký a skládá ho obvykle sedm lístků velkých 10 až 12 krát 6 až 8 cm; každý z nich je rozdělen zhruba do pěti úzkých laloků. Tím se liší od 'Black Beauty', která má lístků obvykle pět a celistvých, i od 'Black Tower' se zpeřeným nestříhaným listem na úzkém sloupu. Stříhaný list má v nabídce také 'Golden Tower', ovšem žlutý a na sloupovitém keři.
Svrchu je čepel tmavě purpurová s kovovým leskem, vespod šedozelená, žilky purpurové. Mladý list raší zelený s purpurovým lemem a tmavne až vyzráním, proto bývá keř na jaře dvoubarevný. Univerzita ve Wisconsinu, která odrůdu pěstuje v pokusné zahradě, uvádí nejsytější barvu na plném slunci, v polostínu posun k bronzově purpurové a nejtmavší tón na čerstvém přírůstku. Americký licenční pěstitel dodává, že v horkém podnebí keř zelená; nezávislý pramen pro to nalezen nebyl. Havlis upozorňuje na věc, kterou jinde nikdo nepíše: pod tímto jménem se prodávají dva klony, jeden s užšími, velmi lesklými lístky, druhý se širšími a téměř matnými.
Květenství je plochý vrcholík široký kolem 20 cm a hluboký 3 cm, patent v něm napočítal asi 400 květů o průměru 6 mm. Poupata jsou kouřově purpurová, korunní lístky bílé s růžovým nádechem a stárnutím zbělají docela; katalogové „růžové květy" tedy platí hlavně pro poupata a čerstvě otevřená květenství. V Anglii kvete od května do července, ve Wisconsinu v první polovině června. Vůni popisují prameny různě, jako citronovou i jako běžnou bezovou.
U plodů je rozpor, který rešerše nerozhodla. Patent uvádí peckovice velké asi 7 mm, tmavě rubínově purpurové se světle zelenou dužninou, zrání od srpna do října a výnos kolem 5 kg na keř za rok. Polský školkařský katalog naproti tomu píše o nepříliš bohatém kvetení a malém množství plodů, wisconsinská univerzita o slabé násadě a o tom, že pro sklizeň je lepší sáhnout po plodové odrůdě a sázet dvě různé. Licenční pěstitel plody bez opylovače nečeká vůbec a jako opylovače jmenuje 'Black Beauty'. Kdo chce bezinky, najde v nabídce 'Korsor'; kdo je chce z tohoto keře, potřebuje vedle něj druhou odrůdu bezu černého.
Plody i květy jsou použitelné jen po tepelné úpravě. Zelené části, kořeny a semena obsahují kyanogenní glykosidy a syrové jsou škodlivé lidem i domácím zvířatům. Britská zahradnická společnost u odrůdy jmenuje mšice a svilušku, z chorob verticiliové vadnutí a václavku; patent zvláštní náchylnost nezjistil.
Bez řezu patent udává asi 3 m na výšku i šířku u pětiletých rostlin, americké prameny 1,8 až 3 m, Havlis a polský katalog až 5 m. Jediný měřený údaj o řezaném keři pochází z Wisconsinu: asi desetiletá rostlina je 2,4 m vysoká a 1,5 m široká, přičemž se každou zimu zkracuje na 1,5 m a během sezony dorůstá zpět. Hluboký řez koncem zimy barvu i bujnost zesílí, další zkrácení po olistění ubírá květy. Havlis radí mladé rostliny na jaře zkrátit o polovinu, aby se rozvětvily. Mrazuvzdornost Havlis i Wisconsin shodně uvádějí -34 °C, s poznámkou z Wisconsinu, že v tuhých zimách výhony namrzají; polský katalog je opatrnější o jednu klimatickou zónu, což převodem dává -29 °C. Půda vyhovuje jakákoli živná a propustná, kyselá i zásaditá, jen ne trvale zamokřená.
Za odrůdou stojí Kenneth Richard Tobutt z ústavu Horticulture Research International v East Mallingu v Kentu a tři generace křížení: první proběhla roku 1988, další 1991 a poslední v červnu 1995. Semenáč s pracovním číslem 595-35 byl vybrán roku 1998 pro téměř černý stříhaný list a roku 2001 uveden pod odrůdovým jménem 'Eva'. BLACK LACE je obchodní značka; zápis v uvozovkách na kartě zůstává jako obchodní zvyk. Americký patent nese číslo PP15,575 a podle Oregonské státní univerzity byl udělen v únoru 2005, Havlis uvádí rok 2003 a evropskou ochranu z roku 2004. Britská zahradnická společnost odrůdu řadí k formě porphyrophylla.