Bergénie srdčitá 'Rotblum' (Bergenia cordifolia 'Rotblum') je stálezelená oddenkatá trvalka z čeledi lomikamenovitých. Patří ke starším a spolehlivým zahradním odrůdám, které se v sortimentu drží desítky let; v anglicky mluvících zemích se táž rostlina prodává také pod jmény 'Red Beauty' a 'Red Start'. Ve skupině bergénií se odlišuje kombinací sytě zbarveného květu s výrazným zimním zbarvením listů.
Rostlina vyrůstá z tlustého plazivého oddenku, který leží při povrchu půdy a postupně se větví. Listy jsou velké, celokrajné až mělce vroubkované, obvejčité až okrouhlé, na bázi srdčitě vykrojené, tuhé, kožovité a lesklé, s nápadnou červenou střední žilkou a dlouhým řapíkem. Za vegetace jsou středně zelené, s klesajícími teplotami se od okrajů zbarvují do vínově červené až purpurové a v tomto stavu vydrží celou zimu. Květní stvol je tlustý, dužnatý a červeně naběhlý, vyrůstá nad olistění a nese hustý, mírně převislý vrcholík zvonkovitých pětičetných květů. Barva květu je sytě růžovočervená, poupata se otevírají z narůžovělých kalichů a v plném rozkvětu má celé květenství tmavší tón než u běžných světle růžových bergénií. Květy jsou drobné, ale jich je v květenství mnoho, takže působí jako kompaktní hlava.
Kvetení připadá na duben a květen, v teplejších polohách začíná už koncem března. V mírném podzimu se poměrně často objevuje slabší druhá vlna květu, uváděná pro listopad a prosinec. Po odkvětu se stvoly vylamují u báze. Přes léto rostlina roste pomalu a soustředí se na tvorbu listů. Na podzim nastupuje zimní zbarvení, které je nejvýraznější na slunných a chladných stanovištích. Olistění zůstává i pod sněhem; poškozené a zaschlé listy se odstraňují na jaře, ne na podzim, protože přes zimu chrání oddenek.
Stanoviště snáší od plného slunce po stín, přičemž na slunci se listy barví intenzivněji, zatímco ve stínu jsou větší a zůstávají zelenější. Ve velmi horkých a suchých polohách vyhovuje spíš polostín. Půda může být téměř jakákoli, od vápnitých po písčité a jílovité, pokud je propustná; nejlépe roste v humózní, mírně vlhké zemině. Trvalé zamokření vede k hnilobě oddenku, naopak zavedený trs snáší sucho, kořeny stromů a městské podmínky včetně soli a exhalací. Reakce půdy nehraje podstatnou roli.
Vzrůstem tvoří kompaktní, pomalu se rozrůstající trs. Německé školky uvádějí výšku i šířku kolem třiceti až čtyřiceti centimetrů, britská Královská zahradnická společnost udává konečnou výšku do padesáti centimetrů a šířku od půl metru do jednoho metru u starších, plošně rozrostlých trsů. Roční přírůstek se pohybuje kolem dvaceti až třiceti centimetrů. Mrazuvzdornost je dobrá; britské zdroje řadí odrůdu do kategorie H5, tedy do teplot kolem minus patnácti stupňů, na většině území Česka přezimuje bez krytí, ve vyšších polohách je vhodné přistínění proti zimnímu slunci.
Uplatnění najde jako půdopokryvná trvalka pod keři a stromy, v podrostu růžových výsadeb, na okrajích záhonů, ve skalkách a suchých zídkách, podél cest, v nádobách i ve stinných městských výsadbách. Velké kožovité listy tvoří protiváhu drobnolistým trvalkám a travinám, dobře se pojí s kapradinami, bohyškami, čemeřicemi a cibulovinami, které vykvétají současně s ní. Květy jsou raným zdrojem nektaru pro čmeláky a včely, listy bývají ušetřeny okusu slimáky. Květní stvoly se hodí i do jarních vazeb.
Rod bergénie pojmenoval v roce 1794 německý botanik Conrad Moench po lékaři a přírodovědci Karlu Augustu von Bergen. Bergénie srdčitá pochází z jižní Sibiře, především z altajských hor, do evropských zahrad se dostala v osmnáctém století a díky kožovitým listům, které v Anglii při tření vydávají zvuk připomínající kvičení, dostala přezdívku pigsqueak. Odrůda 'Rotblum' patří ke starším německým výpěstkům a její jméno znamená doslova červený květ; v anglicky mluvících zemích se šíří i pod obchodními jmény 'Red Beauty' a 'Red Start'. Podle britských pěstitelů jde o osvědčenou, nepříliš bujnou odrůdu, která si mezi novějšími kříženci drží stálé místo.