Azalka japonská 'Malá Skála' (Rhododendron japonicum 'Malá Skála') je zakrslá stálezelená azalka ze skupiny japonských azalek, česká odrůda vyšlechtěná v Průhonicích a uvedená na trh kolem roku 2010. Patří k nejmenším japonským azalkám v nabídce: dorůstá kolem 30 cm na výšku a asi 60 cm na šířku a ani v dospělosti obvykle nepřekročí 50 cm. Roste pomalu a sama od sebe drží tvar kompaktního, široce kulovitého polštáře.
Kvete v první polovině května. Nejdřív se na koncích výhonů objeví purpurová poupata, z nich se otevírají jednoduché nálevkovité květy do 5 cm, po dvou až třech pohromadě. Barva je světle purpurová a horní plátky nesou tmavou červenopurpurovou kresbu, která květu dodává hloubku a z dálky ho odliší od jednobarevných fialových odrůd. Povahou má nejblíž k české 'Otavě', jenže ta je víc než dvakrát vyšší, má světle fialový květ a v zimě řídne víc; 'Malá Skála' je volbou tam, kde je místa málo.
List je eliptický, 1,6 až 2,5 cm dlouhý, kožovitý, tmavě zelený a slabě lesklý, na rubu chlupatý. Na podzim se barví červenohnědě. Jde o poloopadavou azalku: část listů přes zimu shodí, keřík ale nezůstane holý a do jara si podrží řidší olistění. Zimní opad je u ní běžný a neznamená poškození.
Mráz snáší do -24 °C, mezi japonskými azalkami je tedy dosti otužilá. Slabinou malých polštářů bývá spíš holomráz: bez sněhové pokrývky mráz s větrem vysuší zbylé listy i konce výhonů. Kde sníh v lednu chybí, postačí přes keřík položit chvojí.
Daří se jí v polostínu, v kyselé humózní zemi, která nevysychá, ale ani nestojí ve vodě. Na prudkém celodenním slunci drobný list trpí, pod řídkou korunou borovice nebo na severovýchodní straně velkého kamene naopak vydrží svěží celé léto.
Hodí se na skalku a do vřesoviště, do japonské zahrady, k okraji cesty jako obruba, do přírodně laděných výsadeb i do misky nebo truhlíku. Několik kusů vedle sebe vytvoří souvislý nízký pás, samostatně poslouží jako drobný solitér mezi kameny.